TOMÁŠ ZÁŘECKÝ. 15 minus

     15 minus Tomáše Zářeckého velmi opěvovala na svém blogu Rodaw. Kdybych o této knize neslyšela jen pěkné věci, tak bych v knihovně po ní ani nesáhla. Když se pak podíváte, kdo ji napsal, zjistíte, že autor je ročník 88 (1988). Tak mladý autor? To bude hrozná blbost. Chvalozpěvy a mládí autora ve vás můžou vyvolat rozporuplná očekávání. A někteří se budou ještě ofrňovat nad tím, že se jedná o českého autora. Což je horší než lepra.

    15 minus je realityshow, ve které je patnáct lidí vysazeno na opuštěném místě, dostanou mapu, kompas a musí se dostat na určité místo. Cokoli během tohoto pochodu učiní, nebudou za to nikdy souzeni. Mohou vraždit dle libosti, mohou znásilňovat spoluhráčky. Výherní peněžní částka se rozdělí mezi ty, kteří dojdou až na konec. Pokud by porušili pravidla, pořadatelé by je zastřelili. Měli naplánovanou trasu a z té nesměli sejít. Cesta to samozřejmě není jednoduchá. V cestě jim stojí divoká zvěř, nemoce, nepříznivý terén nebo kanibalské kmeny. A určitě se do cíle nedostanou všichni. Zvláště, když si jeden z účinkujících usmyslí, že chce celou výhru jen pro sebe.

    Příběh je vyprávěn v er-formě. Hlavním hrdinou je Don, ale ne všechny pasáže knihy jsou z jeho pohledu. Pohledy na situace se střídají. Toto je velmi vhodné, jelikož všichni soutěžící mají propracovanou psychologii. Vykreslení postav je výborné. V tomto ohledu je kniha velmi pestrá a rozmanitá. Každá z postav má svůj (pokřivený) charakter, svou minulost, vysněnou budoucnost a (ne)zábrany ve hře. O některých postavách se dozvíte míň, o některých víc. 

    Nejzajímavější postavou, a zároveň nejtajemnější, je pro mě Bakari. Člověk s velkou inteligencí a s velkým množstvím vědomostí o přežití v divočině. Nic o sobě neříká a jen čekáte, kdy se o něm dozvíte podrobnosti. 

    Během čtení jsem zapomínala na to, že se jedná o realityshow. Spíše mi to připadalo jako vědeká expedice, která se snaží prozkoumat džungli a setká se s místními obyvateli. Prostě takový ten cestovatelský dobrodružný román. A k tomu si přidejte Hunger Games a Survivor. 

    Dobrodružný román je tedy ve velkém. Napínavé situace se střídají s akcí velmi často. Od začátku nemáte klid, nestihnete si oddychnout, protože když soutěžící zdolají jednu překážku, objeví se další.

   Popisy neveselých situací jsou naturalistické. Zářecký nikoho nešetří. Především čtenáře. "Přátelská" návštěva kmene kanibalů byla i pro mě dost nechutná. 

    Vypravěč (nechci přímo říkat autor, jelikož ne vždy se autor ztotožňuje s názory vypravěče) se vysmívá těm, co sledují realityshow. Celkově tomuto druhu zábavy. Možná chce říct, že jednou se i my budeme dívat v televizi na to, jak skupina lidí kdesi bojuje o svůj život, jen aby vyhráli peníze. 

    Dále přemýšlí nad tím, jestli naše civilizace je opravdu civilizovaná. A kdo je horší - naše civilizace, nebo kmen žijící v džungli bez moderních technologií? 

    Z počátku jsem se nemohla do knihy dostat, taky je menší než já, ale ono se to pak rozjelo a já odkládala knihu, když se tam dělo něco napínavého - musela jsem nabrat síly, abych ty knižní situace byla schopná zvládat s hrdiny. Dlouho jsem přemýšlela, jak 15 minus ohodnotím, ale pak jsem si řekla, že objektivita půjde stranou a dám tomu pět hvězdiček. Je to prvotina mladého autora. Výborná prvotina mladého autora. Kdybych to měla porovnat s prvotinami některých amerických autorů, tak bych ty americké prvotiny vyhodila do koše. Setkávám se často s předsudky ohledně českých autorů. Nevím proč, ale Češi nevěří Čechům, že by dokázali napsat dobrou knihu. U 15 minus na to zapomeňte a užijte si čtení.