KIM HARRISON. Mrtvá čarodějka přichází

  Mrtvá čarodějka přichází je první knihou série o čarodějce Rachel Morganové, která má již 11 dílů.
  Tento fikční svět prošel drobnou "apokalypsou". Rajčata byla nakažena virem Anděl, který zabíjel lidi. "Nadpřirozeným" bytostem však neublížil, takže klesl počet lidí, ale počet inderlanďanů zůstal stejný a celkově je jich více než lidí, co přežili.
    Rachel Morganová pracuje pro Inderlandskou bezpečnostní agenturu (IBA). V poslední době však dostává primitivní úkoly a chce se osamostatnit a rozjet svoji vlastní agenturu. Má to jeden háček, žádný agent nemůže odejít z IBA jen tak, buď se vyplatí, nebo ho zabíjí. Rachel se však nebojí, jelikož má pocit, že sama IBA chce, aby odešla. Při jedné akci se potká s další agentkou, upírkou Ivy, které svěří svůj plán. Ivy se k ní chce přidat.
    Rachel druhý den oznámí svému nadřízenému, že odchází. Tato zpráva byla přijata s klidem, po ní však i výpověď ohlásila Ivy, nejlepší agentka IBA, a vyplatila se, takže jí nebezpečí nehrozilo. Jejich (už bývalý) nadřízený byl vzteky bez sebe a vypsal odměnu za zabití Rachel. Aby se ochránila, musí chodit v převleku a musí najít důkazy o výrobě biodrog, za kterou stojí vlivný muž města. Když tyto důkazy najde, může je pak předat IBA a tím se vyplatit.
    Jako ve Vampýrské akademii, tak i zde se setkáváme se dvěma druhy upírů. Živí (to je například Ivy) a Mrtví. Živí upíři mohou žít bez toho, aby pili krev (praktikovali), zato ti mrtví se bez ní moc neobejdou a celkově tito upíři ztrácí svoji osobnost. Rachel se musí pod vlivem okolností nastěhovat k Ivy, která sice nepraktikuje, ale musí se velmi držet, aby se z Rachel nenapila. Těchto příhod je v knize hned několik a všimneme si, že je Rachel trochu ufňukaná a docela se shazuje. Celkově v těchto chvílích na mě Rachel nepůsobila moc dobře. Další postavou byl skřítek Jenks, který byl asi můj favorit. Byl sarkastický a vtipný.

    Kniha byla svižná, místy ukňouraná díky Rachel, ale i napínavá. Romantické složky zde nebylo mnoho, takže jsem to mohla číst i jinak než otráveně. Moc se mi nelíbilo, že když postavy chtěly jinou postavu poslat do patřičných mezí, tak říkaly: "Jdi se zvrátit." Nevím proč, ale toto sousloví na mě onomatopoicky nepůsobilo.
    Pokud máte rádi urban fantasy, tak doporučuji. Ale nečekejte něco moc světoborného.

***

 
    
   
 

RICHELLE MEAD. Vampýrská akademie

   Vampýrská akademie je prvním dílem stejnojmenné a velmi populární série. Vzhledem k tomu, že tyto knihy jsou tak opěvované, nebylo zbytí a musela jsem si ji přečíst také, abych nebyla tolik out.
   Vzhledem k tomu, že jsem tuto knihu četla ve vlaku, a všichni známe České dráhy (Zdravím vláčky!), tak je jasné, že mě spíše zaměstnávalo to, jestli vůbec dojedu domů, než jestli hlavní hrdinka vše zvládne. Takže jsem se rozčilovala spíše nad "ůžasnou" schopností organizce ČD a výjimečně mě hlavní hrdinka nechávala chladnou.
    Dějem vás nebudu zatěžovat, protože to všichni znají. V prvním díle se něco málo dělo, ale spíš to byl takový úvod do fikčního světa. Takže jsme se mohli seznámit s poněkud jiným druhem upírů, než na které jsme z Draculy zvyklí. Upíři se dělí na živé moroje a nemrtvé strigoje. Je asi jasné, že strigojové/nemrtví jsou zlí a snaží se moroje vyvraždit (a také vypít všechnu jejich krev). Proto se morojové schovávají v akademii, kde jsou hlídáni svými strážci.
     Abych nezapomněla, tedy spíše aby nezapomněla autorka, je tam i milostná složka. To jen tak, aby bylo jasno, o co tam také trochu jde.
    Vampýrská akademie nepatří mezi ty nejhorší knihy. A opravdu (bez ironie) mě zajímá, jak příběh bude pokračovat. Ale nemám potřebu si to jít hned teď přečíst.

**

Obrázek použit z http://www.cbdb.cz

TONYA HURLEY. Ghostgirl

     Ghostgirl je prvním dílem stejnojmenné trilogie (možná autorka ještě něco dopíše, v dnešní době si nemůžeme být s těmi sériemi jisti). Hlavní hrdinkou je Charlotte Usherová. Co bych vám tak o ní řekla? Je magor. A ne v tom kladném slova smyslu, ale v tom ošklivém, nepěkném. 

     Charlotte nastoupí do dalšího ročníku s předsevzetím, že bude oblíbená a že sbalí Damena, nejhezčího a nejoblíbenějšího kluka na škole (Také vám to něco připomíná?). Celé léto studovala ročenky, aby dokázala vypozorovat styl nejhezčí a nejoblíběnější slečny na škole, kterou je Petula (a její kamarádky Wendy a Wendy). Takže si tak studuje ročenky, plánuje se, jak ten první den bude vypadat a jak získá Damena. Zjistí si, kde Damen má skřínku, aby ho tam mohlá "náhodně" potkat. Zapsala se i na fyziku, jen aby měla s potkáním mnohem větší šanci. Dokonce to dopadne dobře. Bude s ním ve dvojici. Byla tak šťastná. Ale štěstí jí moc dlouho nevydrželo. Mohl za to gumový medvídek. Ten neřád jí uvízl v krku a ona se udusila. Zlý medvídek, zlý!

     Když se trochu vzpamatovala ze své smrti, otřepala se z toho šoku a uvědomila si, že smrtí život neskončil, tak začala přemýšlet, jak se s Damenem bude moc vídat. Sleduje ho a spřádá plány jak ten největší stalker a úchyl. Dozvíme se, že byla neoblíbená a že si ji vůbec nikdo nepamatuje. Upřímně, já se nedivím. Každopádně musím poznamenat, že mi opravdu přišlo divné, že by Charlotte neměla žádné kamarády, přeci jen, každý máme aspoň někoho, ale ona ne. Autorka ani nepsala nic o tom, že by v něčem vynikala a byla v něčem fakt dobrá. Přišlo mi to zvláštní. Nejvíc jsem byla překvapená z Charlottiny reakce na to, že nikdo nebyl smutný z toho, že by umřela. Žádná zmínka o rodičích - že by si třeba na ně Charlotte vzpomněla, že budou nejvíce smutní. Možná neměla ani rodiče.. To ví asi jen autorka.

      Seznámíme se s další důležitou postavou, kterou je Scarlet a je Petulinou sestrou. Samozřejmě, že ji Petula zesměšňuje ve škole před ostatními, ale Scarlet, jako správná gothka, to bere s klidem a sestře to vrací. Scarlet asi nebude obyčejné děvče, když je schopna Charlotte vidět i po její smrti (teda viděla ji i před smrtí - jako jedna z mála). Skamarádí se spolu a začne knižní "dobrodružství".

     Kniha je psána v er-formě, takže se nemusíte děsit, že byste byli v hlavě Charlotte. To už bych asi mlátila hlavou o zeď a musela bych být odvezena do ústavu. Nechápala jsem hlavní hrdinku a hlavně její obsesi. Přemýšlela jsem, jestli je v knize nějaké poučení, ale žádné jsem nenašla. (Možná jen: Když jsi hloupá, nejez gumové medvídky!) A ten konec! Ten byl tak patetický, až jsem ho četla s otevřenou pusou a nevěděla jsem, co si mám myslet. (Upřímně - zajímá mě, proč je další díl, když to skončilo tak, jak to skončilo.)

     Pokud si myslíte, že nejste normální, přečtěte si tuto knihu. Už si to myslet nebudete. Ještě budete rádi za tu svoji dávku nenormálnosti, která nikomu neubližuje a ubližovat nechce. (Nenormálnost je pro mě někdy synonymum pro originalitu, ale to už patří někam jinam.) Pokud nemáte co číst a máte jen chvilku, přečtěte si to. Možná byste si to mohli přečíst, když jste nemocní - u toho nebudete muset myslet a budete tomu rozumět i s rýmičkou a kašlíčkem.

MEG CABOT: Princezniny deníky

      Princezniny deníky jsou prvním dílem stejnojmenné série od Meg Cabot. Někteří z vás možná viděli film Deník princezny, jehož předlohou je právě tato kniha.

     Mia Thermopolisová, hlavní hrdinka, se snaží, aby si jí začal všímat její školní idol, Josh Richter. Nedaří se jí to. Neúspěch svádí na to, že má malé poprsí. Možná by se dalo říct žádné. (Kdyby věděla, že existuje pušapka, tak by asi takové problémy neměla.) Má ošklivé vlasy, je moc vysoká a má velké nohy. (Nevidí výhodu v tom, že ve výprodejích zůstávají právě boty větších velikostí. My, co máme 38 nebo 39, máme docela smůlu.) A aby toho nebylo málo, nejen že je ošklivá, ona je i blbá. Teda aspoň na matematiku, ze které propadá. Takže vidíte, že její život je opravdu příšerný (A koho ne?).

     Miina matka začne chodit s jejím matikářem. Otec přijede k nim do města, aby ji oznámil, že po rakovině varlat je neplodný a že se tedy bude muset stát následnicí trůnu. Mia začne být hysterická, že nemůže a nebude princeznou. (Tady je vidět, že hysterie ještě nikomu nepomohla.) Do města také přijede její babička, která je příšerná můra, a prej taky ošklivá. 

     Kvůli svému princeznovství se pohádá se svojí nejlepší kamarádkou Lilly. Dále musí chodit každý den k babičce, aby ji naučila, jak se mají princezny chovat. (Třikrát denně krmit, dávat každý den čistou vodu a pod matraci hrášek.) Samozřejmě tam bude i milostná složka, bez toho by se to neobešlo. (Já tedy možná ano. Kdo další?)

     Kniha je psána jako deníkové záznamy, které samozřejmě píše Mia. Můžeme se tak dostat do mysli náctileté slečny a možná pochopíme její, někdy až velmi nepochopitelné, chování. Také uvidíme, co ve škole Alberta Einsteina dostávají za domácí úkoly.
     Ačkoli je kniha místy trapná, tak se tam nachází mnoho vtipných hlášek a pasáží. Začalo mě to bavit až tak od strany 70. Do té doby to bylo hloupé a nudné. Chování Mii a Lilly bylo pro mě vážně někdy nepochopitelné, ale to může být tím, že jsem už stará, takže tomu prostě nerozumím.
     Když to všechno shrnu: Na odpočinutí a na odreagování je to kniha výborná. Nemusíte u toho přemýšlet a ještě se pobavíte. Ať už nad hloupostí postav, nebo nad vtipnými hláškami.