Věk magie #1
Viktoriánská Anglie a magie. Koho by toto spojení nelákalo? Na tento příběh jsem se velmi těšila, hlavně kvůli tomu, že by to měl být steampunk žánr, který u nás není zatím tak rozšířený a oblíbený. Neměla jsem prozatím možnost, si nějakou tu steampunk knihu přečíst, ačkoli se mi steampunk moc líbí. Ráda se dívám na různé ilustrace, obdivuji nádherné šaty a korzety. A ozubená kolečka. Tím mé znalosti steampunku končí. Bohužel mi Bájná pečeť moc jako steampunk nepřijde, ale jak jsem psala, s knižním steampunkem nemám zkušenosti.
Mág Wellington objeví bájnou Atlantidu a prolomí pečeť, která uzavírá prazdroj magie - jeho uvolnění může uvést svět do chaosu. Všichni šílenci vždy myslí jen na sebe. Na svět si vůbec nevzpomenou. Až budu jednou šíleným záporákem já, tak... Wellington má v plánu tento proud magie ovládnout a s ním i celý svět.
Jonathan Kentham, mladý novinář, jednoho večera najde v uličce starého umírajícího muže - Prvního lordmága Řádu Stříbrného kruhu Dunholma, jenž mu dá prsten a řekne mu jména mužů, kterým může věřit - Randolph a Holmes. Jonathan se brzy s těmito muži setká a přidá se k nim na lov Dunholmova vraha.
Kendra McKellenová je takřka sirotek - má jen dědečka Gilese, který o ni nemá zájem. Velký výskyt magie v přírodě je ale spojí dohromady. Giles chce jet do Londýna za Dunholmem, aby si s ním mohl promluvit o tom, co se teď děje. Kendra se přidá a Giles jí začne učit magii. Brzy zjistí, že necestují sami.
Snažila jsem se být velmi stručná.
Děj Bájné pečetě je složitější. A to hlavně díky velkému množství postav. Díváme se na děj z pohledu několika hlavních postav, ale vyskytují se pasáže i různých no name postav, které nám říkají, co se kde děje (například námořník komentuje situaci na moři). Jsou to informace, které mají čtenáři, hlavní hrdinové o nich nic neví. Líbí se mi, že autor tak ukazuje, že činy různých vedlejších postav jsou důležité pro vývoj děje. Vše je samozřejmě vyprávěno er-formou.
Z postav mi je nejsympatičtější Kendra, jejíž dějovou linii jsem četla nejraději. Možná to bude tím, že jsem rodu ženského a dokážu se snáze vcítit do mysli ženské hrdinky. Každopádně je Jonathan také velmi sympatická postava. Mladý, chytrý a píše. A je to hrdina! Literární.
Nejzábavnější postavou je starý mág Holmes - předloha pro Sherlocka Holmese (samozřejmě v tomto fikčním světě). Autor při jeho popisu v různých situacích používá velmi vtipná přirovnání. Takže není komický jen Holmes, ale i autor má smysl pro humor.
Už dlouho jsem nečetla knihu, ve které by mě hlavní hrdinové nerozčilovali. V Bájné pečeti jsou všichni chytří a schopní. V dalších knihách čekám z jejich strany pořádný fail.
Perplies má svůj fikční svět velmi promyšlený. Na mě tak aspoň působí. Líbí se mi jeho pojetí magie, která je všude a je všem přístupná - každý se tedy může stát mágem. Mágové se přesunují do jakéhosi Pravdosvěta, ve kterém vidí aury lidí a magická vlákna, s jejichž pohybováním vytváří "kouzla". S takovýmto pojetím magie jsem se prozatím nikde nesetkala, ale moc "magických" knih jsem nepřečetla. Pokud o něčem víte, neváhejte mi o tom říct.
Perpliesův styl psaní se příjemně čte. Že jsem se nemohla do Bájné pečetě začíst, přikládám nevhodné náladě. Raději jsem četla stupidní knihy. Styl není úsporný, ale také není nijak roztahaný. Délka vět i popisných pasáži je příjemná. Je toho tak akorát.
Ačkoli jsem s Bájnou pečetí velmi bojovala, celkově jsem z knihy nadšená. Po delší době je to rozumná a promyšlená kniha - lze to poznat již na začátku. Ačkoli se najde nějaké to napětí, celkově to není zas tak moc strhující čtení. Líbí se mi, že je příběh vyprávěn z pohledu více postav, ale některé postavy jsem si nemohla zapamatovat jménem a nevěděla jsem, kdo je kdo (myslím ty vedlejší postavy) - na konci knihy je ale seznam postav, to by mi mělo do přístě pomoct. Dávám tři hvězdičky a ve druhé části čekám mnoho akce a napětí a zase velké množství postav. Možná i nových.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.