Konečně jsem se zase posunula v nějaké sérii. Jsem posunutá! Prvním dílem jsem nebyla zas tak moc uchvácena, ale nebylo to zas tak špatné. Doufala jsem, že druhý díl bude lepší. A byl. Aspoň pro mě.
Bílé světlo (nikdo přesně neví, co to je, ale je to) vrátilo Alonu zpátky do našeho světa/dimenze/k nám. Stále mrtvou. Spolupracuje s Willem, aby jiní duchové mohli dojít klidu a odejít za bílým světlem, ať už to je kamkoli.
Během jedné "zakázky" se potkají s Minou, děvčetem, jež také vidí duchy. Will je z tohoto objevu nadšen, jelikož by si rád popovídal s lidmi, jako je on. Aloně to vadí a s Willem se pohádají. Drama! A začnou problémy.
Původně jsem povídání o ději měla moc dlouhé, takže toto je opravdu kratičké shrnutí. Myslím, že by "Problémy" úplně vystihly celou knihu.
Původně jsem povídání o ději měla moc dlouhé, takže toto je opravdu kratičké shrnutí. Myslím, že by "Problémy" úplně vystihly celou knihu.
Zamilované duše jsou stejně jako první díl vyprávěny dvěma vypravěči ich-formou - Alonou a Willem. Jejich kapitoly se pravidelně střídají. Vzhledem k tomu, že v příběhu nejsou stále spolu, čas vyprávění se místy překrývá. Víme, co oba dělají v tentýž čas.
Alona je pořád sarkastická a jízlivá. Tito lidé jsou nejlepší! A samozřejmě i egoistická. Někoho by to mohlo rozčilovat, ale mně se to na Aloně líbí. Ale v běžném životě by to bylo k nevydržení. Je to zábavné, ale někdy už to přehání, ale kdo z nás někdy ne, že. A také, chudák holka, nemá co na práci. Kromě peskování jiných duchů. A Willa. Její kapitoly se mi líbily o dost víc než Willovy. Byly napínavější, zajímavější a ne tak předvídatelné. A zábavnější, pokud vás Alona baví svým charakterem.
Will je pořád stejný. Takový ňouma, řekla bych. Jeho kapitoly mi přišly leckdy zbytečné. Ale vše se pak spojí a začne to dávat smysl a vznikne jeden příběhový celek.
Během vyprávění oba vzpomínají na to, co se stalo v minulém díle. Naštěstí každý vzpomíná na něco jiného, takže nebudete číst dva pohledy na jednu situaci. To znamená, že se nebudete nudit a ještě si toho zopakujete víc.
Všimla jsem si, že je v Zamilovaných duších více takové té tíživé atmosféry, když někdo umře. Setkání s duchem na mě nic tíživého neseslalo. Ani když umřela Alona. To byla spíše sranda. Ehm. Možná to tak působilo jen na mě. Každopádně to není tak smutné, abych u toho musela brečet. Zas tak moc tíživé to není.
Zamilované duše se mi líbily více než první díl. Je to akčnější, děje se toho víc. A ještě k tomu mi to nepřijde tak obšlehnuté z jiných knih, což je jedno velké plus.
Čte se to snadno a rychle. Uběhne chvilka a jste v půlce knihy. Autorka se dokázala vykecat do dvou set stran, takže to máte tak na jedno odpoledne. Vhodné je to i do mhd.
Pokud se vám líbilo Setkání s duchem, mělo by se vám líbit i pokračování. Ale určitě to nebude stoprocentní. Dávám tři hvězičky a díky podle mě překvapivému konci se nemůžu dočkat závěrečného dílu.
Zamilované duše se mi líbily více než první díl. Je to akčnější, děje se toho víc. A ještě k tomu mi to nepřijde tak obšlehnuté z jiných knih, což je jedno velké plus.
Čte se to snadno a rychle. Uběhne chvilka a jste v půlce knihy. Autorka se dokázala vykecat do dvou set stran, takže to máte tak na jedno odpoledne. Vhodné je to i do mhd.
Pokud se vám líbilo Setkání s duchem, mělo by se vám líbit i pokračování. Ale určitě to nebude stoprocentní. Dávám tři hvězičky a díky podle mě překvapivému konci se nemůžu dočkat závěrečného dílu.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
