Zobrazují se příspěvky se štítkemmoudra. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmoudra. Zobrazit všechny příspěvky

07.05.12

Duch počítače

V poslední době začínám věřit, že počítače mají duši. Nedokážu si jinak vysvětlit, proč někdy počítač jde/šlape/funguje/pracuje/atp. a někdy prostě ale vůbec ne, než že mě chce rozzlobit.
Jak udělat počítačového ducha šťasným?

1. Oslovování a nazývání
Oslovte ho. Používejte milá slůvka. Toto je jediný důvod, proč používat deminutiva, jinak je nikdy nepoužívejte. (Formální deminutiva používejte, jak chcete. Ale nezdeminutivávejte to, co je velké!) 
Můžete ho nazvat beruškou, broučkem nebo i miláčkem (pro sečtělé tu mám variantu: milášku).
Nedoporučuji používat hanlivá slova, i když zdeminutivovaná - že jsem slušné děvče, tak ani nebudu uvádět příklady.
Pokud je váš stroj již starého data, neříkejte mu: kalkulačko nebo psací-stroji-se-svítící-obrazovkou, on dobře ví, že je starý a trápí ho to.
Vřele doporučuji pojmenovat ho, mluvte o něm a používejte jeho jméno. Nejlépe před ním. Uvidí (nebo uslyší), že si ho vážíte.

2. Povídání
Pokud máte rozhodnuté jméno, můžete pokračovat. Povídejte si s ním. Vyprávějte mu, co jste celý den dělali, jak jste se měli. Seznamte ho se svými sny. Máte nějaká přání? Řekněte mu je. Bude rád, že si ho všímáte.
Hlavně nebuďte moc egoističtí, zahleděni do/na/v sebe. Zeptejte se ho, jaký měl on den. Nechte ho se vypovídat. Možná vám řekne, že je nějaký drátek v něm překroucen a bolí ho. Nebo se špatně prospal. Nebo jste ho zapomněli vypnout a nevyspal se vůbec.

3. Hlazení
Pokud jste si mezi sebou vytvořili slovní kontakt, můžete přejít k dalšímu bodu. Když ho zapínáte, pohlaďte ho. Nejdříve jemně, letmo, aby se nelekl, že ho třeba chcete uhodit. Přeci jen jste to nikdy nedělali, tak se nedivte, že je polekán (také bych byla zmatena, kdyby na mě nějaký člověk sahal, když by to před tím nedělal).
S časem přidávejte více tělesných kontaktů. Možná zjistíte, že váš počítač je mazel a hlazení a drbání bude vyžadovat. Neodpírejte mu je.

4. Intimita
Když už máte první tělesné kontakty za sebou, můžete přejít na další bod/stupeň/level. Začněte s ním spát. V zimě je počítač výborné zahřívadlo. Zahoďte ponožky a nechejte ho, ať vám ohřívá nohy. Máte problémy s ledvinami? Ať vám je udržuje v teple. Bude rád, že nespí sám a ještě vám bude moct svojí přítomností udržet velkou míru zdraví.

5. Krmení a zábava
Pokud je váš počítač mužského strojového rodu, je nutné ho udržovat najezeného. Vsypte nějaké drobky do klávesnice. Ale nepoužívejte drobky cizí, nýbrž jen svoje. Pochopí, že si trháte jídlo od úst, aby on neměl hlad. Bude vám vděčný.
Také můžete přidat nějaké tekutiny. Nesmíte jimi však přehánět. Koupat se určitě nechce.
Pokud jste celé dny pryč, vymyslete mu zábavu. Také byste nechtěli celý den na někoho čekat a provozovat nicnedělání.  
Můj tip: Vsypte pár korálků do klávesnice. Zabavíte ho to, bude si hrát a možná vám vyrobí nějaký korálkový šperk.

6.
Pokud ani toto nepomůže a váš stroj bude stále protivný a nebude chtít s vámi spolupracovat, můžete použít slzy. Pokud stále bude zatvrzelý, zkuste na něho hystericky křičet. Sice ho tím nedonutíte, aby vás poslouchal a začal dělat to, co má a tak, jak má, ale vám se uleví a opět budete mít lepší náladu.

Jestli jste zvládli dojít až k bodu 5 a máte výborný vztah s vaším počítačem, dávejte si pozor na jednu věc. Žárlivost. Může se stát, že máte strojů více než jeden, a tak se vám přihodí to, že budou na sebe žárlit. Musíte je všechny přesvědčit, že je máte stejně rádi a že je všechny potřebujete a nemůžete bez nich žít.

Pokud budete úspěšní, přeji vám krásné spokojené minuty s vaším hodným a spolupracujícím počítačem.

(Pokud úspěšní nejste, zkuste partnera vyměnit a začněte od začátku.) 

16.01.11

Podpatky? K čemu?

To nám jednou (poslední tři dny) nešel na privátu internet. Nyní sice také nechodí, ale jen kvůli tomu, že nemá nožičky. Musely jsme se spoluinterneticí zavolat syna domácích, aby se nám podíval na náš velmi komplikovaný problém. A tím to začalo.

Jak už to tak bývá, když se sejdou ženy a muž, tak se kecá a kecá. (Během klábosení jsme samozřejmě koukali na to, jestli internet šlape a nebo už nám zase upadl.)

Měli jsme chvilkami velké štěstí. (A trvalo to jen opravdu chvilku.) Internet šlapal a tak jsme se mohli podívat na americkou miss. Poté jsme rozebíraly (internet jsme rozebírali raději - někdo raději rozebírá počítače) tuto soutěž.

Narazily jsme na jeden  zásadní problém. Aby se mohla žena účastnit, musí dorůst do minimální výšky 168 centimetrů. To je diskriminace!! A nebo to znamená, že malé ženy nejsou krásné!! (Ano, tento den jsem pochopila, proč jsem ošklivá! Mám jen 158 cm.) Náš opravář internetu jen tak seděl a poslouchal, poté řekl jednu (asi) důležitou technickou věc: "Malé ženy jsou krásné, ale asi při těch soutěží mají danou kameru na určitou výšku a kdyby tam byly malé ženy, tak by je museli přenastavovat."

Že by to vyřešily podpatky? Vysoké podpatky a vysoká platforma? To bychom už pak mohly být vysoké. A kameramani by neměli problém.
Opět promluvil muž: "Já myslel, že podpatky jsou na to, aby se na tom učily chodit a balancovat, až se budou brodit v tom bordelu, co maj doma."

Tento fakt mě upozornil na to, že musím vyluxovat.
Děkuji. Už si můžeme sundat podpatky.