27.07.13

SUZANNE COLLINS. Vražedná pomsta

    Knižní série Hunger Games je velmi úspěšná. Mluví se o ní hodně. Všichni ji čtou. Všichni se těší na filmy. Z prvního dílu jsem byla relativně nadšená - bylo to lepší než většina young adult knih. Čekala jsem několik měsíců, než si přečtu druhý díl. Bála jsem se, že to bude o něco horší, protože hodnocení jednotlivých dílů klesá. Byla jsem překvapená, že u mě to vypadá naopak. Zas tak moc asi ne, protože je u mě běžné, že mně se líbí to, co ostatním ne.

     Děj začíná několik měsíců po tom, co Katniss s Peetou zvítězili v Hladových hrách. Oba se připravují na turné, při kterém budou jezdit od kraje ke kraji a "oslavovat Kapitol". Katniss musí opět začít předstírat svou velkou lásku k Peetovi. A musí se snažit o dost víc, jelikož jí prezident Snow vyhrožuje, protože se obává povstání v krajích. Katniss s Peetou plánují svatbu. Kapitol se raduje, vybírá svatební šaty a těší se na velkolepé Čtvrtohory (každých 25 let jsou hry velkolepější). A pak se všichni dozví, kdo bude dalším splátcem v Hladových hrách.

     Styl psaní a způsob vyprávění se od prvního dílu nezměnil. Příběh je vyprávěn z pohledu Katniss - v ich formě. Takže nejsme ušetřeni jejích vnitřních monologů. Bohužel jsou chvilkami takové nudné a otravující. V prvním díle mi její myšlenky nevadily, v tomto místy ano. Většina jejích myšlenkových pochodů se ale dá pochopit. Myslím, že jsou i uvěřitelné, takže Katniss působí opravdově. A to znamená i to, že nás prostě někdy otravuje. U skutečných lidí to bývá často. Takže i tuto vlastnost můžou mít knižní postavy. Ale všeho s mírou.
     Věty jsou krátké, nijak složité. Autorka se nevyžívá v předlouhých a relativně zbytečných popisech, metaforách, apostrofách a i jiných poetických nesmyslech, které jen retardují děj. Krátké, jednoduché věty právě děj zrychlují. Nemusíte myslet  nad složitou konstrukcí věty, abyste pochopili její význam. Čtete krátké věty a děj vám rychle ubíhá, otáčíte stránku za stránkou.
     Platí to samozřejmě pro ty, co je děj baví. Člověk, kterého by vyprávění nudilo, bude otáčet stránky pomalu. Nebo rychle, když to bude chtít mít rychle za sebou. Já jsem otáčela stránky rychle.  Už od začátku.. Pro mě byl začátek prvního dílu docela nudný. Nebavil mě. Čtení jsem si užívala, až když byla Katniss v aréně. Ve Vražedné pomstě jsem se začetla již od začátku. Musím se přiznat, že právě v tomto díle mě děj v aréně tolik nebavil jako v Aréně smrti, přesto jsem tuto část rychle přečetla. 
    Příběh těsně před vstupem do arény a poté pobyt v ní je obohaccen o nové postavy. Zde je více splátců, kteří nejsou jen budoucí bezejmenné mrtvoly. Zde už jsou plnohodnotnými charaktery. (V Aréně smrti to byla například jen Routa.) V aréně je potom více interakcí mezí postavami, není to jen jeden člověk proti všem, jako to bylo v první části. Je to obohacující. Hlavně kvůli tomu, že se můžeme seznámit s mentalitou postav z jiných krajů.
     O krajích se opět tolik nedozvíme, ale informací je o něco více. Politická situace v Panemu mě zajímá mnohem víc než Hladové hry. Čekala jsem, že ve druhém díle se toho o politice dozvím víc, ale je to lepší než nic. Na povstání v krajích jsem se vyloženě těšila. Akorát nejsou povstání v přímé akci, jen se o nich dozvíme. V tomto ohledu je mi docela líto, že je příběh vyprávěn v ich-formě. Asi bych uvítala er-formu a vševědoucího vypravěče, který mě obeznámí o všem, co se v Panemu v jakou chvíli děje. Například co se děje u prezidenta Snowa, co se děje někde v Kapitolu - jak vlastně vše vidí obyvatelé Kapitolu, jaký mají na to názor. Fikční svět by pak mohl být komplexnější. Ale pro autorku o dost náročnější. 

    Vražedná pomsta se mi líbí o dost víc než Aréna smrti. Větší množství postav, více informací o Panemu. Děj je napínavý. Skoro v polovině knihy jsem se rozčilovala a nechtěla jsem knihu dál číst. Ne kvůli tomu, že by mě to nebavilo nebo že by autorka napsala nějakou hloupost, jen jsem nechtěla vědět, jak to bude pokračovat. Sladká nevědomost. Dávám čtyři hvězdičky. Neočekávejte od toho nějakou uměleckou literaturu, jde jen o příběh.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

4 komentáře:

  1. Tenhle díl se mi líbil ze všech asi nejvíc.
    Škoda, že to autorka zkazila závěrečným dílem :(

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To mi ani neříkej! Teď se bojím, jaký ten díl bude. Naštěstí se na něho v brzké době nechystám.

      Smazat
    2. Možná trochu moc straším - musím to upřesnit, zkazila to koncem závěrečného dílu. Jinak je to docela dobrá kniha ;)

      Smazat
    3. Jako zkazila tu dějovou linku?

      Smazat