Po více jak roce jsem se konečně odhodlala k přečtení závěrečného dílu oblíbené dystopické série. Setkávala jsem se jen s negativními názory na tuto část. Je to nudné, je to zdlouhavé, je to zbytečné. V celkovém hodnocení budu dnes velmi subjektivní, protože mě tyto negativní ohlasily ovlivnily tak, že jsem od Síly vzdoru očekávala něco moc, moc, moc strašného, ale dostala jsem knihu, která vlastně nebyla tak špatná. Ponaučení: Raději od knih očekávejte jen to nejhorší, pak budete příjemně překvapeni.
Katniss byla zachráněna z Arény, její domov je pryč. Peeta je v Kapitolu. Třináctý kraj není tak mrtvý, jak si všichni myslí. Začala válka.
Styl vyprávění zůstává stejný - všechny informace dostaneme od Katniss. Takže se toho vlastně moc nedozvíme.
U té myšlenky psané v kurzívě na předešlém řádku zůstaneme. Po celou sérii se nedozvíme, čím jsou obyvatelé Kapitolu tak zvláštní a výjimeční, že v něm mohou žít. O politice skoro nic nevíme. Rozhoduje Snow o všem, co se v Panemu děje, nebo za tuto situaci může i někdo jiný? A ani na závěr se nedozvíme, jak bude Panem řízen. Jen malou chviličku se bude autorka věnovat skrze jednu postavu prezidentu Snowovi, ale dozvíme se o něm žalostně málo. Celý fikční svět na mě působí dobře, vypadá zajímavě, ale já chci o něm vědět víc, bohužel autorka mi nic víc nedá. Jak jsem psala ve svém názoru na Vražednou pomstu, bylo by lepší, kdyby Collinsová psala v er-formě, tak by mohla svět popsat komplexněji. Takhle je to pouze z pohledu Katniss a ta nic neví nebo vědět nechce, takže ani čtenáři se moc nedozví. Tohle mě mrzí u všech dílů. Dokázala bych si představit třeba i nějakou tu doplňující novelku, kde by to bylo vysvětleno, ale žádná není.
Líbí se mi, že se Katniss nevyhne nějakému tomu psychologickému vývoji. Podepisují se na ní dvě účasti v aréně, kde musela bojovat o život a kde musela i život brát. Katniss je ve třetím díle trochu vyšinutá. Jsem ráda, že je to prostě jen malá holka, na kterou mají její zážitky a zkušenosti vliv - působí to na mě uvěřitelně. A Katniss tak pochopí, proč Haymitch tolik pije. Každopádně vás musím upozornit, že někomu budou její myšlenky dost protivné, budou vás rozčilovat a nebude vás to bavit.
První část knihy je nejpomalejší. Dočteme se o Katnissině stavu. Pomalu s ní mapujeme situaci a čekáme, jak se to všechno vyvrbí. Druhá a třetí část je akčnější a mnohem čtenářsky přitažlivější - bude se hojně umírat.
V dnešní době je móda točit filmy na základě knih. A další, o dost horší, móda je rozdělovat poslední knižní díl na dva filmové. Upřímně, nedokážu si představit, jak Sílu vzdoru rozdělí. Mám obavy, že bude první filmová část dost nudná. Dvě a půl hodiny o tom, jak Katniss přemýšlí nad tím, že je duševně nevyrovnaná? Po tom všichni určitě toužíme. Nebo se budou filmaři snažit o komplexní pohled na Panem a možná bychom se o Panemu něco dozvěděli, což by bylo milé. A teď zpátky ke knize.
V této části se dostane více ke slovu i Hurikán, ale já jsem team Peeta! - ten herec mi prostě přijde sympatičtější. Jeho fanynky budou určitě rády, já mám z Hurikána trochu rozporuplné pocity. Není to zlý člověk, nesednul mi, není to někdo, s kým bych se ráda bavila. Až se s ním potkám někdy naživo, tak pak řeknu, jak moc velký sympaťák to je.
A objeví se tu i nové postavy - prezidentka Coinová, voják Boggs, ale budou tu i staří známí - Katnissin přípravný tým, Finnick a třeba i Johanna.
Od Síly vzdoru jsem dle ohlasů očekávala něco strašlivě nudného a zbytečného, ale přečetla jsem to nejrychleji ze všech dílů. Ani jsem se nenudila - možná pár stran na začátku, ale to je skoro u každé knihy, než se začtu. Má to svoje mouchy, ale jaká kniha ne? Bylo to napínavé, bylo to překvapivé a čtení jsem si užila. Co víc si přát? Dávám čtyři hvězdičky. A... Chtěla jsem napsat, jak se těším na další díl, ale on už žádný není!
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
