24.04.13

LUCIE LUKAČOVIČOVÁ. Stanice Armida

     O Lucii Lukačovičové jsem už slyšela. V Pevnosti. Kde jinde, že? Zatím jsem ale neměla možnost si od ní něco přečíst. Až nedávno jsem uviděla v knihovně krásnou obálku. Však se sami podívejte na obrázek hned vlevo, naživo je ještě pěknější. Knihu jsem vzala do ruky a podívala jsem se co, kdo a jak. Protože mi jméno autorky nebylo neznámé, neváhala jsem a v pacinkách jsem tuto drobnou knížečku nechala. 

    O ději vám toho moc neřeknu, stačí si přečíst anotaci. Stanice Armida je málostránková, takže bych toho nemohla více vyzradit. A také vám chci nechat nějaké to překvapení.

    Lukačovičová nás hned v první větě vnese do děje. Hmm, myslím to tak, že se na začátku nijak nevykecává a jde do toho prostě po hlavě. Tedy hned první větou. Možná vás překvapí, jako i mě, že se neobtěžuje s představením svého fikčního světa čtenáři. Příběh je vyprávěn tak, jako bychom tento svět znali a bylo nám vše jasné. Možná Lukačovičová publikovala různé povídky z tohoto světa. Každopádně to příběhu nijak neškodí.
    Postupně se během čtení dozvíme, že se s hlavním hrdinou ocitáme ve vesmíru. To tedy víme i z anotace. Na stanici, kde žijí spolu jak pozemšťané - Terrané (terra, ae, f. = země), dále Opálové (Opálka na obálce), Smaragdi a další. Pozemšťané jsou zde reprezentováni různými národnostmi. Opravdu rozmanitá společnost.
    Aby se všichni, pozemské národnosti a mimozemšťané, domluvili, používají interlingvu. Lingua franca ve vesmíru. Tím je vyřešen problém komunikace a potřeby překladatele opálštiny a smaragdštiny. Nebo potřebu rybičky - kdo nerad ryby, musí být nadšen!

    Hlavní postavou je Viktor Frenchstone, psycholog a xenolog. Myslím, že mám pro něho slabost. Chytrý pán, který umí číst v lidech a mimozemšťanech i bez telepatie. A umí toho řádně využít. Předpokládám, že by dokázal být i zajímavým záporákem. Ach.
     Frenchstone není jedinou postavou, z jejíž pohledu bude příběh vyprávěn. Další, druhou hlavní, postavou je Alison, policistka, která bude Frenchstonovi pomáhat, nebo Arkadij Aisenjev, ruský kníže. 
     Pro mě velmi sympatickou a zajímavou postavou byla Tin Rose - má trochu nelegální zaměstnání a kovový obličej. Kdyby autorka napsala o Tin nějaký příběh, vůbec bych se nezlobila.

    Styl vyprávění mě zaujal. O rychlém vstupu do děje bez vysvětlení jsem se již zmínila. Rozvleklými popisy nás autorka nezahlcuje. Popisy jsou zde velmi krátké, nutné k pochopení situace a navození té správné atmosféry. Nenajdete zde pasáže, kde by si autorka procvičovala líčení. Díky tomu děj pěkně rychle utíká a nezastavujete se. Jedině, když knihu zavřete.
    Rychlému ubíhání děje možná napomáhá i ostré střídání scén - jako třeba ve filmu. Kapitoly jsou rozděleny do menších celků - podle prostředí, situace a postavy. 
    Zajímavé bylo i zvýraznění vnitřních monologů postav. Díky tomu si uvědomíte, že postavy jsou přemýšlivé a že jim mozek furt jede. Jako některým pusa.

   Když to vše smetu dohromady, máme tady rychle ubíhající příběh z vesmírného prostředí s několika druhy mimozemšťanů. Kniha se čte prakticky sama - jen se brzdíte otáčením stránek. Akčních scén zde nebylo málo, i drobounkou romantiku najdete. Detektivní zápletka byla zajímavá a konec byl pro mě překvapivý, i když chvilkami trochu nepochopený. Ale to přisuzuji mé nepozornosti. Lukačovičová píše srozumitelně. Dávám čtyři hvězdičky a doufám, že se brzy dostanu k autorčiným dalším dílům.
   

9 komentářů:

  1. Lucku jsi rozhodně potkala v Pevnosti, psala i texty z jiných světů. Tady je i docela aktuální rozhovor:
    http://www.fantasyplanet.cz/clanek/nocni-mury-lucie-lukacovicove

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já od ní četla zatím právě jen tu Stanici Armidu. A na povídky v Pevnosti nějak nemám čas, protože se mi tu povalujou knihy z knihovny.

      Smazat
  2. vyzerá to skvele, tá obálka je krásna a anotácia zaujímavá a keď si TY tomu dala 4 hviezdy, tak to musí byť super 8)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já? Upřímně, nevím, jestli se mnou dá řídit, protože mně se líbí věci, které jiným ne. Ale pokud jsi mezi námi vypozorovala určitou shodu v hodnocení, tak můžu jedině říct: Pokud to objevíš, tak neváhej! :o)

      Smazat
  3. Přiznávám, že (kromě nesmírné radosti, že byla knížka shledána čtivou) se mi právě v hlavě usadila myšlenka, že Tin Rose by si zasloužila přinejmenším vlastní povídku... :) Ta myšlenka je značně neodbytná :) Takže tímto děkuji své Múze! Zcela vážně, takhle dobrá motivace ke psaní neroste na stromech!

    (kolem se plížící) Lucie Lukačovičová :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ano. Ano! Ale povídka je málo, aspoň dvě by mohly být. :o)

      Smazat
    2. Pokoušíš mne k nepravostem! ;)
      L.

      Smazat
    3. Hlavně aby Vás bavilo o ní psát. :o)

      Smazat
  4. Povídka o Tin byla skutečně dokončena a vydána - jmenuje se "Pavilon Blíženců" a je k nalezení ve sborníku Terra nullius. Ještě jednou díky za podporu!
    http://www.databazeknih.cz/knihy/terra-nullius-248462

    OdpovědětSmazat