16.04.12

RICK RIORDAN: Zloděj Blesku

     Zloděj blesku je prvním dílem z pentalogie o Percy Jacksonovi. Percy Jackson není obyčejný chlapec, je to syn antického boha. Tuto, pro něho otřesnou, informaci se dozvěděl ve dvanácti letech. (Správný hrdina se stává hrdinou ještě před pubertou.) Dalším šokem pro Percyho je jeho kamarád Grover. Ukáže se, že také není obyčejný - je satyr (se satirou to ale nemá nic společného). S jeho pomocí se Percy dostane do Tábora polokrevných - tábor pro potomky bohů. (Neplést s koncentračním táborem, ačkoli tam nikdo nemá čistou krev.) V tomto táboře se dozví, že jeho otec je Poseidón, který neměl mít, dle dohody s Diem a Hádem, žádné děti. (Potomci těchto tří bohů jsou silnější než potomci ostatních.) Takže je zcela pochopitelné, že je naštvaný Zeus i Hádes a chtějí ho zabít.
     Hlavní zápletka spočívá v tom, že Diovi je ukraden jeho blesk. Z krádeže je obviněn Poseidón a také Hádes a je dáno ultimátum, do kdy se má blesk Diovi vrátit. Pokud se nevrátí, začne válka mezi bohy. Percy má deset dní na to, aby blesk našel a vrátil ho Diovi a očistil tak jméno svého otce a zabránil válce.
     Percy se vydává na hrdinnou výpravu, po čtrnácti dnech, co je v Táboře polokrevných. (To je borec!) Doprovází ho satyr Grover a dcera Athény Annabeth. (Dozvíme se, že Poseidón s Athénou nemají dobré vztahy, ale děti to snad překousnou.)
     Na výpravě se potkají s Medúzou, chimérou, Echidnou a Líticemi a dalšími potvorami. Jeho cesta vede do Podsvětí, kde se dozví, že je vlastně všechno úplně jinak.

     Percy Jackson patří mezi ty hrdiny, kteří zvládají nebezpečné situace sami. Někdy i s pomocí ostatních, ale převážně se bez nich obejde. (Vždycky si vzpomenu na Buffy a její: "Musím jít já sama. Sama! Vy to nechápete, musím to udělat já!") Proto hned na začátku zvládl porazil Minotaura, aniž by měl nějaký výcvik. (Je to frajer!)
     Zloděj blesku má i výchovný podtext. Satyr Grover vypráví o bohu Panovi a poukazuje na to, že lidé ničí přírodu a že by se měla pořádně chránit. (Třiďme odpad a objímejme stromy!) (Ale vůbec si z toho nedělám srandu.)
     Jedna věc, která mě trochu naštvala (ale jen malinko) je to, že Riordan přesunul Olymp do Ameriky - New Yorku (to mi ještě nevadí). Vysvětlil to tak, že Olymp byl vždycky tam, kde je centrum západní kultury - dříve byla v Řecku, pak v Římě, v Anglii, Francii, a nyní je v Americe. Chápu, že je to americký autor, chápu, že to píše pro děti a že jim dává pro ně známé reálie, prostředí, ale ta namyšlenost! Jasně, trendy k nám jdou z Ameriky, ale také by se to nemuselo přehánět.

     Jak jsem již psala, tato kniha je pro děti. Myslím, že pro děti je napsána skvěle. Je vtipná (některé ironické a sarkastické poznámky byly opravdu výborné). Bavila jsem se a to mi už přes deset let není 12. Čte se to snadno a rychle. V poslední době čtu knihy, u kterých si můžu odpočinout a pobavit, tato kniha splnila obě podmínky.

0 komentářů:

Okomentovat