Tabu v literatuře?

     Dneska si tak sedím ve vlaku. Drncám domů a prohlížím si písmenka v dubnovém čísle Pevnosti. Písmenka jsou zajímavá a pak mě trkne do očí zvýrazněný cítat z článku.

"Polansky neváhá využít ani tak tabuizované téma, jako je vražda dítěte, což je v americkém románu takřka nemožná věc."

FAJKUS, Martin: Léčba ostrou břitvou. Pevnost. Roč. 2012, č. 4.

     Musím si vzpomenout na nový bestseller, který jsem tedy zatím nečetla a zatím to nemám v plánu: Hunger Games. Suzanne Collins je americká spisovatelka a píše o zabíjení dětí. Dále tu je, i když tedy anglický spisovatel, William Golding a jeho Pán much, kde také byly zabity děti. Je pravda, že v těchto knihách se zabíjí děti dětmi, ale není to samé? A když Golding dostal Nobelovu cenu, tak to přece nemůže být nic špatného! (Pro některé poznámka: ironie.)

Další literární tabu je/bylo vztah dospělého muže s mladou, nezletilou, dívkou. Ano, Vladimir Nabokov a jeho Lolita. Výborná kniha, která byla jeden čas zakázaná. Dále byl v knihách zakázaný přílišný popis pohlavního styku. Například Lady Chatterleyové Davida Herberta Lawrence byla ještě v 60. leteh minulého století cenzurovaná, samozřejmě že v Americe.

Také si můžeme vzpomenout na soud s Gustavem Flaubertem. V Paní Bovaryové se objevila polopřímá řeč a čtenáři si prý mysleli, že to neříká literární postava, ale sám vypravěč, tedy Flaubert. 

Zdá se vám to absurdní? Mně tedy ano. Udávala jsem příklady už dlouho staré, dnes máme jinou dobu, ale tento citát, jako by říkal něco jiného. Nevím, proč máme nějaká tabu v literatuře. Někdo se obává, že se tím budeme řídit? Budeme brát knihy, beletrii, jako návod? Ano, ano, fanoušci různých kriminálních seriálů mohou namítat, že se často objevuje vrah, který páchá trestné činy dle knih nějakého autora. Ano, ve fikci se někdo řídí fikcí. 

Já jsem toho názoru, že literární fikční světy by měly být svobodné. Neměla by tam být pravidla, která udává společnost aktuálního světa. Fikční svět má svá pravidla, která vymýšlí autor. Autora formuje společnost. A když chce psát o vraždě dítěte, o pedofílii, o nevěře, tak ať píše. Nemusíme to číst. Přečte si to jen ten, kdo chtít bude. 

Twilight má velké množství odpůrců a stejně to nikdo nezakázal.