Předprázdninový knižní maraton #2

     Dnes je už druhý den. A ještě jsem nepřečetla žádnou knihu. A nemám ani pocit, že bych dnes něco dělala. Ten čas utíká, jak se mu zachce. Asi bych si měla pořídit hodinky, abych ho mohla trochu krotit. Takhle to prostě dál nejde. Měl by se zpomalit.

    Sice jsem moc nečetla, ale také jsem se nedívala na Sběratele kostí. Jen jeden díl. Opravdu. Jen jeden pouhý díl. A melounu také dneska bylo málo. A myslím, že i spánku by mohlo být více. Hmm, nemám náhodou mikrospánek, když nic nestíhám a nevím, kam se čas poděl? 

    Ale byla jsem na procházce. Ze Šlapanic jsem šla do Kobylnic. Z Kobylnic pak do Ponětovic. A nakonec z Ponětovic do Šlapanic. Takové mé obvyklé kolečko. Chodívám za tmy, protože přes den svítí slunce. V posledních dnech asi svítí slunce dvě. Nebo i tři. Jedno slunce takovéhle vedro nemůže udělat.

    Abyste si nemysleli, že jsem nečetla vůbec nic, tak vám řeknu o knize, o které jsem vám ani říkat nechtěla. 

     Ačkoli jsem už dostudovala... Možná bych to měla napsat lépe. Když už jsem dostudovala, tak chci začít číst literaturu mého oboru. A proč? Protože ji už číst nemusím. Normálka, ne? Teorie literatury od Zofie Mitosekové (podtitul je: Historický přehled) má za cíl seznámit čtenáře s historií teorie literatury. Tato publikace prý v Polsku funguje jako učebnice. Zatím jsem přečetla první kapitolu (o Platónovi), ale zdá se mi, že to je psané srozumitelně. 

     Jsem zvědavá, jak dlouho mi mé samostudující nadšení vydrží. V pondělí tu knížku asi už nebudu chtít číst. Nechápu, proč mi mé nadšení nikdy nevydrží. To je fakt příšerná vlastnost. Jak mám s něčím začít, když vím, že mě to za krátký (a ještě k tomu rychle utíkající) čas přejde. Prokletí.

Bíglovský čtecí progress.

     Ahahaha. Přečetla jsem úvod a první kapitolu a dostala jsem se na stranu 31, ale celkem stránek na čtená bylo 23. Doufám, že mé pomalé čtení vymlouvají výpisky. Když už to čtu, tak ať z toho něco mám, že. Něco na papíře. Tak. 

    Doufám, že si všímáte toho, jak každý den čtu naprosto jinou knihu. Další prokletí.

    A jak jste na tom se sobotním čtení vy?