Autorku Lisu McMann znám jen z blogů, kde se psalo o její trilogii Lovkyně snů. Ohlasy jsou takové rozporuplné, ale sama jsem Lovkyni nečetla a ani nevím, jestli se k ní někdy dostanu.
Prokleté město je jednoknižní román. Byla jsem dost překvapená, že se nejedná o sérii. To se dnes moc nevidí. Myslím, že 216stránková kniha je vhodná na seznámení s autorkou. No ne? No ano.
Hlavní hrdinkou Prokletého města je Kendall Fletcherová. Na první pohled je to obyčejná slečna. Na druhý pohled také. Obyčejná ale není. Trpí obsedantně kompulzivní poruchou. Uf, snad jsem to napsala správně. Kendall má jisté rituály, které musí dělat - rovná ve třídě fixy podle barev, lavice rovná ani přesně nevím jak, večer šestkrát kontroluje zámky u dveří a na oknech. A pořád přemýšlí. Její myšlenky se utiší jen když dělá fyzickou činnost - tancuje nebo hraje fotbal.
Celé město Cryer's Cross je v šoku kvůli zmizení mladé slečny. Nikdo by nečekal, že v tak malém a mírumilovném městečku by se mohl stát nějaký trestný čin. Ale stal se. Stal se? Místní šerif z tohoto "únosu" obvinil Jaciána, který se sem nově přistěhoval se svou rodinou. Obvinění mu dlouho nezůstane. Když se později ztratí i nejlepší kamarád Kendall Niko, je právě Niko médii obviněn z únosu mladé slečny.
Jelikož Kendall přijde o nejlepšího kamaráda, začne se více stýkat s Jaciánem a jeho sestrou Marlenou. Pořád ale myslí na Nika. Kde je a jak zmizel? Najde Kendall pravdu?
(V anotaci se ještě dočtete o hlasech zmizelých studentů a o tom, jak je Kendall začne slyšet. Přijde mi to lehce zavádějící, ale budiž. Každopádně zmínka o kletbě je dost děsivá a možná i spoileroidní. Trošku.)
Příběh je vyprávěn er-formou z pohledu Kendall. Víme přesně to, co ví ona sama. Jako hlavní hrdinka je Kendall zajímavá svojí poruchou. Nenuťte mě to psát znovu, prosím. Bohužel mě mrzí, že je to cca každých deset stran zmíněné. Myslím, že by stačilo, kdyby vypravěč jen zmínil, že Kendall provádí své rituály, nemusel by ale pořád vysvětlovat PROČ je dělá. I průměrné cvičené opici je to jasné, když se to jednou vysvětlí. Chápu, její porucha je důležitá, ale přeci jen to stačilo vysvětlit jednou dvakrát. Čtenáři nebývají hloupí.
Vyprávění samotné je prokládáno myšlenkami duší. Tyto drobné nekapitolky jsou nazvány My. Mně osobně se tyto pasáže líbily. Jsou psány lehce poeticky. Opravdu lehce. Nevím, jak přesně to popsat. My... Vlastně Oni by se mohli v knize vyskytovat častěji, bohužel mám smůlu. Aspoň jsem si Jich více vážila.
Prokleté město a děj? Děj je lineární, nikam neodbočuje, nevrací se, nekouká dopředu. Prostě plyne. Rozděluje se na dvě zápletky - zmizelí studenti a vývoj vztahu mezi Jaciánem a Kendall. Jejich vztah je dost průhledný a vyvýjí se po celé vyprávění.
Zmizelí studenti jsou na začátku a začnou se výrazněji řešit až ve 3/4 knihy. A Kendall začne slyšet hlasy až tak v půlce. Myslím, že téma zmizelých studentů by bylo fajn jako povídka - nic by totiž nebylo roztahané.
Prokleté město je drobná knížka, jejíž hlavní dějová linie by se mohla vejít do povídky. Naštěstí je to prodlouženo pro mě sympatickým vývojem mezi hlavními hrdiny. Mohlo by to být o dost horší! A proloženo zajímavými pasážemi duší studentů. Líbil se mi i konec, který je poněkud otevřený. Každý si může vymýšlet své hororové pokračování. Celkově je myšlenka "duší" zajímavá. Dávám dvě a půl hvězdičky. Hlavně za obsedantně kompulzivní poruchu.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
0 komentářů:
Okomentovat