Předprázdninový knižní maraton #1

Projekt od Ettelëy.

    První den čtecího maratonu probíhal přesně tak, jak jsem si myslela. Nečetla jsem. Nečekané, že? Ráno jsem musela jet do Brna, takže jsem musela vstávat brzo!! Kdo mě zná o něco lépe, tak ví, že vstávám zásadně až po dvanácté hodině. Z toho vyplývá, že jsem byla (a jsem) ospalá. 

    

    Musím se také vyjádřit ke svému seznamu knih, který jsem si přichystala včera. Víte, já si musela zajít do knihovny, i když jsme tam žádnou knihu nevracela. Ale... Prostě jsem MUSELA!

    Půjčila jsem si dvě knihy. Půjčila jsem si jich více, ale o nich nechci mluvit. 

První knihou je Princezna nevěsta od Williama Goldmana. Nevím, jak moc je to čtená kniha a jestli je hodně známá. Pokud neznáte knihu, možná si vzpomenete na úžasný film. Pokud jste neviděli, tak doporučuji. 

Právě na základě filmu jsem si chtěla Princeznu nevěstu přečíst. Sice vím, jak to skončí, ale předpokládám, že i tak to bude úžasné čtení. Prosím, prosím, ať je to úžasné čtení.

V knihovně jsem si jí všimla náhodou, když jsem cíleně hledala druhou půjčenou knihu.

 Druhou knihou jsou Posedlí od Witolda Gombrowicze. U tohoto titulu očekávám, že ho nikdo neznáte. Nevadí. Kdybych nechodila na jeden volitelný seminář, tak bych ho také neznala. 

Posedlí budou už třetí knihou, kterou budu od Gombrowicze číst. Ferdydurke i Trans-Atlantik se mi líbí. Ačkoli jsou Posedlí jiní než ostatní Gombrowiczovy knihy, předpokládám, že se mi budou líbit také. A dokonce je to gotický román! Takže to bude úžasná kniha. Musí být. Jinak se rozzlobím.

Bíglovský čtecí progress.

Knížku jsem otevřela až v MHD na cestě z knihovny. Vyhráli to Posedlí. Dostala jsem se na stranu 27!! Ale stran jsem přečetla 23.

    Musela jsem se pak celý den dívat na Sběratele kostí. Doufám, že mě chápete. Přiznám se, moc se na seriály nedívám. Sběratele jsem začla sledovat včera a už jdu na dvanáctý díl. Vidím to tak ještě na tři a pak mě to přestane bavit. A také jsem se musela cpát melounem. Prostě práce až nad hlavu. Ještě mám víc jak půl hodiny, tak možná ještě dnes něco přečtu. Ale... Nechte se překvapit.