Bíglovský březen #14

Na můj vkus tento rok utíká moc rychle. Někdo by to měl zpomalit, protože to takhle nejde. Za chvilku budou Vánoce a já jsem ještě nestihla nic přečíst!

Knihy.

Kdybych nečetla dětské knihy, tak bych v březnu nic nepřečetla. To je smutné. Měla bych se přeorientovat  na dospěláckou tvorbu (bohužel je někdy dětská knížka hodnotnější než kdejaká dospělácká). Posledních čtrnáct dní jsem moc nečetla, takže nakonec mám jen devět dočtených knih. 

Nezadanou jsem si stihla přečíst už v knihovně. Je to krátké a hodně vtipné. A dost pravdivé. Musela jsem to půjčit svému muži a i ten se při tom bavil. Ženy jsou prostě divná stvoření. 60 stran.

Solitaire je prvotina mladé autorky - napsala to už v osmnácti letech. Nebudeme tady dělat wow, že v osmnácti vydala knihu, ale budeme dělat wow, protože už v osmnácti DOPSALA knihu. První polovina mě bavila, říkala jsem si, že tomu snad dám tři hvězdičky. Ale pak hlavní hrdinka začala být dost depresivní a ufňukaná a to mě fakt nebavilo, bylo to už moc otravné a chtěla jsem dát jen jednu hvězdičku. Nakonec jsem dala dvě. Hlavní hrdinka byla nevšední - negativistická a nenávistná, dokonce ani nebyla hloupá (i když měla názory, se kterými jsem se nedokázala ztotožnit). Upřímně jsem zvědavá na autorčinu druhou knihu, pokud bude přeložena do češtiny, určitě si ji budu chtít přečíst. 329 stran.

Duch Groteskinu je parádní kniha nejen pro děti. Možná si ji dospělý užije víc. O Záplaťákovi je podcast, takže poslouchejte. 113 stran.

 

 Tak jo, Lovci monster s.r.o. je kniha pro dospěláky. A hlavně pro chlapy. První polovina knihy mě fakt bavila, druhou se mi nechtělo moc dočítat, i když mě to pořád bavilo. Jako celek super, ale... Já tak nemám ráda osudovost (v jakékoli podobě). Vyvolený, záchrana světa a mocný nepřítel. Brr. Naštěstí to bylo vtipné a napínavé. A druhý díl si určitě někdy ráda přečtu. 200 stran.

Klíč k určování kouzelných tvorů a Kámen ke koukání jsou drobné knížečky, vhodně do mhd, kde je přečtete za pár zastávek. Jedna kniha je jak jedna kapitola, asi bych to uvítala jako jednu knihu - byla by napínavá a pořád by se tam něco dělo. Každopádně mě to i tak bavilo. A musím se někdy podívat na film (ale nejdřív musím dočíst tu sérii). 92 a 86 stran.

 Eleanor & Park je hodně romantická kniha, ale ne tak jako romantické knihy pro dospělé. Bylo to milé. Ani jsem nečekala, že mě to bude tolik bavit, ale když jsem začala číst, tak jsem musela pokračovat a pokračovat. Poslední čtvrtina byla dost dramatická a asi jsem to moc nepobrala. Klukům bych tohle nedoporučovala, myslím, že by je to nebavilo. 319 stran.

Výměna názorů je posledním díle o Emily Strange. Už si musím sehnat ten druhý díl. První díl mě moc nebavil, ale ty další díly jsou moc fajn (zatím se mi líbil nejvíc třetí). Bez koček a humoru by to byla příšerná kniha, naštěstí je zde obojí. 215 stran.

Široké okno je třetí díl Řady nešťastných příhod. Víte, bavilo mě to, ale začínám být při čtení dost zoufalá, protože se situace opakují a ti dospělí si z předchozích dílů neberou poučení a sourozencům nikdo nevěří. Krom toho, že jsou tedy dospělí pořádní blbci, tak ty knihy začínají být stejné. Prostředí a postavy se mění, ale princip je stejný. Od této série si musím pro zachování svého duševního zdraví dát pauzu. Tento díl byl ještě obsažen ve filmu, takže jsem věděla, co se stane, ale u těch dalších už nemám ponětí. Aspoň že tak. 220 stran.

V březnu jsem měla rozečítací (a i nedočítací) náladu, takže v dubnu bych měla jen dočítat rozečtené (a proto jsem prvního dubna hned rozečetla další knihu).

 

Ze Tří tváří jsem zatím přečetla jen Císařovu duši a ta se mi hodně líbila. Bylo to mé první setkání se Sandersonem a byla jsem nadšená. Jen nevím, proč se mi nechtějí číst ty další. O víkendu se na ně snad vrhnu, stejně to budu muset brzo vrátit do knihovny. 108 stran.

Magie pro každého je prvním dílem série Kladivo na čaroděje. První kapitola/část mě moc nebavila, ale jak se objevily další postavy, tak to začalo být zajímavé. Není to moc dlouhá kniha, takže bych ji měla už brzo dočíst. 86 stran.

Hru o trůny mám rozečtenou už moc dlouho. Řekla jsem si, že ji už konečně dočtu, takže jsem vrátila všechny knihy do knihovny a hned si půjčila další. Takže jsem ji nedočetla. A ani se moc neposunula. 24 stran.

 

Velký objev Huga Cabreta je zvláštní kniha. Spousta ilustrací a málo textu, ale ne jako v komiksech. To si chvilku listujete a jste na straně padesát. Jsem už přes stranu sto a moc se tam nestalo. A film jsem neviděla, takže nevím, co bude dál. 29 stran. (Počítám jen strany s textem.)

Pirátovo oko je druhý Záplaťák. Je to fajn, ale třetí díl mě snad i bavil o trochu víc. Každopádně i tak doporučuji a pokud Záplaťáka někde potkáte, neváhejte. 88 stran.

Celkem přečtených stran za březen: 1969.

Seriály.

Koukala jsem na moc seriálů (vždycky si to uvědomím, až když to mám sepsat.)

Supernatural (6x05). Dávám si od tohohle pauzu, protože mě to už přestávalo bavit. 11 epizod.

A to Z (1x08). Pomalu se prokousávám ke konci. Ale jde to fakt pomalu. 2 epizody.

The Last Man on Earth (1x02). Březnová novinka. Chvilkami mi to přišlo dost depresivní - zkuste si představit, že budete přes rok v celém světě jen vy a nikdo další. Některé vtipy byly dobré, ale pak se to trochu opakuje. Upřímně nevím, jestli budu chtít vidět další díly. 2 epizody.

The Librarians (1x02). Chtěla jsem se podívat, jak to bude pokračovat, protože první díl skončil neuzavřeně. Jako zvuková kulisa k domácím pracem to je určitě dobré. 1 epizoda.

CSI: Cyber (1x03). První díl byl strašný, ale řekla jsem si, že tomu dám ještě šanci. Druhý díl byl snad ještě horší. A třetí díl jsem pustila muži, protože jsem mu chtěla ukázat, jak moc je to špatné. CSI série nesleduju, ale tohle jsem chtěla zkusit. Viděla jsem pár dílů Las Vegas a Cyber mi přijde jako chudý příbuzný. A se strašnýma postavama. Tohle ne. 3 epizody.

The Big Bang Theory (8x16). Já vždycky zapomenu, že bych se na to měla dodívat. Vzpomenu si tak jeden den v měsíci, zvládnu dva díly a pak si zase nevzpomenu. 2 epizody.

Scorpion (1x03). Podzimní novinka. Hrdinové jsou chytří, moc chytří. A řeší zapeklité úkoly pro vládu/policii/co-já-vím-pro-koho-přesně. Docela mě to bavilo, ale jak vidíte, skončila jsem po třetí epizodě - to jsem zvládla během dne, pak už jsem si to nepustila. Hlavní boss přijde, řekne, že je problém. Hrdinové mu řeknou, že se to vyřeší tak a tak. Začnou to řešit a nastane  další problém. Ten vyřeší a objeví se další problém. Ale nakonec to dobře dopadne. 3 epizody.

iZombie (1x02). Březnová novinka, na kterou jsem se hodně těšila. A baví mě. Hlavní hrdinka mi je sympatická - a hodně se mi líbí, jak je nalíčená. Měla jsem strach, že to bude strašné, ale ty díly mě bavily a nenudila jsem se u toho, což mi tak nějak ke štěstí stačí. 2 epizody.

The Royals (1x02). Další březnová novinka. Nevím proč, ale myslela jsem si, že to bude komedie o dvaceti minutách. No... Trošinku jsem se sekla. Britská královská rodina (s tou naší nemá nic společného, prostě britská královská rodina ve fikčním světě) a jejich úlety. Královna je čubka, král je hodný člověk, dcerunka má samé skandály a jeji bodyguard má natočené neslušné video, kterým ji vydírá a mají spolu drobný sexuální vztah, synek je hodný kluk, který chce randit s dcerou hlavního bodyguarda královské rodiny. A pak je tu bratr krále, který by chtěl na trůn a nutí služky k orálnímu sexu. A má šílené dcery. A oni se dozví, že prvorozený (následník trůnu) umřel, a král chce kvůli tomu zrušit monarchii. Drama, drama, sex, drogy, alkohol. První díl mě trochu nudil, ale druhý skončil, ani jsem nevěděla jak. Určitě to není nic extra, ale pro slečny, které mají rády podobné seriály (žádný mě nenapadá), by to mohlo být fajn. 2 epizody.

Hart of Dixie (3x15). Myslela jsem si, že už mě tohle nebude bavit, ale zmýlila jsem se. Pustila jsem si to z nudy a pak jsem musela dokoukat druhou sérii. Je to příjemný seriál, kde není násilí a o své oblíbené postavy se nemusíte bát. Dokonce i mému muži se to líbí (když už se na to se mnou někdy dívá). 24 epizod.

Comeback (1x09). Jsem měla náladu na něco vtipného a krátkého. Je to fajn a bavím se u toho. 9 epizod.

Young & Hungry (2x01). Jooo, konečně je tady druhá série. Je to pitomoučké a miloučké a baví mě to. 1 epizoda.

2 Broke Girls (1x03). Nedávno mi někdo říkal, že je to dobré, tak jsem to zkusila. A baví mě to. 3 epizody.

New Girl (1x12). Po dlouhé době jsem se k tomuhle sériu vrátila a začal mě bavit. Uvidím, jak dlouho mi to vydrží. 5 epizod.

Celkem zhlédnutých epizod za březen: 70.

Ufff, konečně to mám za sebou. Nesmím se dívat na tolik seriálů! A v dubnu mě jich láká tolik. 

(Omluvte případné chyby.)

Mějte se pěkně a hodně čtěte!

Podcast #001 - Záplaťák a jiné dětské knihy

To jsme si zase něco s Vojtou z Knižního kukátka vymysleli.

(Což není nic nového.)

Ale my jsme to i udělali!

(Což je nové hodně!)

S Vojtou se dost často bavíme o knihách a hodně se u toho nasmějeme, tak jsme si řekli, že by naše rozhovory mohly někoho zajímat. Mohly by dokonce snad i někoho pobavit. A protože jsem značně nefotogenický typ (a k tomu ještě dost ošklivá), rozhodli jsme se, že naše rozhovory budeme jen nahrávat, na videa dneska nikdo nemá čas.

Jeden den jsme se bavili sedm hodin v kuse a smáli jsme se a smáli jsme se. Pak chceme udělat podcast a nejsme schopni ze sebe dostat ani jeden vtip, který by rozesmál i někoho jiného než nás dva. 

Pro mě je toto nová zkušenost, takže pokud mě nemůžete vydržet poslouchat, určitě se na vás zlobit nebudu. (Aspoň ne do konce života.) Kdyžtak napište, v čem je problém, možná si to vezmu k srdci a příště to zlepším. (A nebo také ne, protože zase zpanikařím kvůli mikrofonu.)

Tyto podcasty budou takové občasné. A na různá témata - nějaká širší jako dětská literatura nebo jen rozhovor o jedné konkrétní knize. (S tím, že jsme schopni se zakecat a dostat se k úplně něčemu jinému.)

Finální verzi jsem neslyšela, ale Vojta říkal, že to dost prostříhal. Myslím, že by mělo chybět mé stěžování si na film Fyfty Šejds. (To prej není dětská literatura.)

Kdyby náhodou zde nebylo to video vidět, klikněte sem. 

Přeji příjemnou zábavu a málo znechucení.

HOLLY BLACK. Panenka z kostí

   To jsem si jednou koupila knížku, aniž bych si přečetla anotaci. Přesně tak. Já si koupila knížku na základě krásné obálky. Také jsem měla v podvědomí, že Holly Black je výborná spisovatelka. 

    Myslela jsem si, že tento příběh bude příběh o panence, který bude vyprávěn z pohledu panenky. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že to bude něco takového (klikněte na odkaz, ale jestli si pak o mně budete myslet něco nepěkného, neviňte mě).

    Hlavními hrdiny jsou děti - Zach, Poppy a Alice. Přičemž je Zach nejhlavnější postavou z hlavních a je to vyprávěno z jeho pohledu. Tito tři spolu hráli Hru s figurkami. Vymýšleli si svůj fikční svět. Jednoho dne ale Zachův otec vyhodí figurky, protože nechtěl, aby se mu spolužáci smáli, že si hraje s panenkami a holkami. Zach se to stydí děvčatům říct a jen jim oznámí, že si už s nimi hrát nebude. A jedné noci ho děvčata vyzvednou a přesvědčí, aby s nimi šel na výpravu - musí pohřbít porcelánovou panenku, ve které je popel a kosti dívky Eleanor, která navštívila Poppy ve snu. Zvládnou děti najít správný hrob? Vymyslela si Poppy celý příběh o Eleanor, nebo mají co dočinění s duchem?

   

   A nyní budu taková netypická a budu pokračovat jen v bodech...

• Když jsem četla o tom, jak hrají Hru, jak si vymýšlejí, co se bude dít jejich postavám, dostala jsem chuť si zahrát dračák. Ale vážně. Už dlouho jsem nehrála a ono je fajn, když nejste spisovatelé, vymýšlet nějaký ten příběh. A hlavně být jeho součástí. 

• Chtěla bych si přečíst knihu, ve které by byl příběh z jejich herního fikčního světa. Byla by to určitě parádní fantasy.

•  Panenka z kostí je kniha pro děti a je to znát. Ačkoli je v knize možná duch, není to děsivé. Ne pro mě, pro mnohem mladší čtenáře to děsivé může být. Je ale pravda, že chvilkami mi běhal mráz po zádech, protože v knize není explicitně řečeno, zda se opravdu jedná o ducha, nebo je to jen Poppyin výmysl. Nevědomost je někdy dost mrazivá.

•  Dnes se vydává spousta knih, ve kterých jde jen o příběh, který ještě bývá úplně tupý. Panenka z kostí má i myšlenku. Je to o dospívání, o tom, jak se měníme a jak se měnit nechceme. Dospívání a dospělost prostě stojí zahouby, proto se stále ve svém pokročilém věku chovám jako dítě. A doufám, že pořád budu.

• Nějakou tu drobnou roli zde mají i dospělí. Hlavně rodiče. Ne vše, co udělají rodiče a vám se nelíbí, dělají rodiče se zlým úmyslem. Rodiče také byli dětmi, ale někdy na to zapomínají, že?

• Líbilo se mi, jak Zach během výpravy přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdyby byly ve Hře nebo v nějakém filmu. Stalo by se nějaké deus ex machina v různých podobách. V příběhu se přemýšlí o příběhu a jeho stavbě.   

• Příběh sám o sobě mě bavil. Nutilo mě to číst dál, protože jsem chtěla vědět, co se jim na výpravě přihodí, zda zvládnou pohřbít panenku Eleanor. Jestli je tam duch... Taková trochu strašidelná Správná pětka řekla bych. 

• V knize jsou obrázky!

Celá Panenka z kostí je fajn. Dávám čtyři hvězdičky a už se těším na další knihy od Holly Black.

 

Bíglovský únor #13

Cože? To je už březen? Kam se únor poděl? Kdo ho sebral?

Poslední únorový týden jsem se čtení vůbec nevěnovala. Jop, porušila jsem své předsevzetí. Ale doufám, že se k tomu vrátím, určitě s tím nechci definitivně skončit. Nálada je nálada. 

Knihy.

V únoru jsem dočetla méně knih než v lednu - sedm knih. To není tak hrozné. A kdybych četla i ten poslední týden, tak bych jich dočetla víc. Ach jo. 

 

O Panence z kostí jsem psala minulý měsíc. Parádní příběh. Nějaké menší shrnutí o knize jsem napsala, jen čekám na vhodnou dobu, kdy článek uveřejním. Tahle knížka má jeden drobný problém - nejde o ní moc psát. Takže o ní jen nečtěte, ale přečtěte si ji. 138 stran.

Green Arrow: Rok jedna je komiks. Já na komiksy asi nejsem. Četla jsem Mause, který mě opravdu bavil, ale v něm byly celé věty a ne jen jednoslovné výkřiky. A když se zamyslím nad dějem, tak mě více bavil seriál. Moc nadšená jsem tedy nebyla, ale předpokládám, že ostatním se to líbit bude. Jen mám dilema - číst, nebo nečíst komiksy? 134 stran.

Temné terárium je druhý díl Řady nešťastných příhod. Musím se k tomu dál vyjadřovat? Komu se líbil první díl, tak se mu bude líbit i druhý. Mně jen malinko rozčilovalo to neustálé opakování, že daná situace skončí špatně, protože to jinak být nemůže - ale je pravda, že to tak zabíjí mé naděje o dobrém konci, takže pak nejsem zbytečně zklamaná. 194 stran.

Temno je třetím dílem o Emily Strange. Bavilo mě to mnohem více než díl první. Hlavně tu byly kočky, že. Děj byl zajímavější. Jinak styl knihy byl stejný jako v prvním díle - deníkové zápisy, ilustrace. Prostě Emily. 193 stran.

Léto, kdy jsem zkrásněla je dobře hodnocenou knihou. Také jsem kvůli tomu čekala zázraky, že jo. Také jsem kvůli tomu byla dost zklamaná, že jo. Bylo to moc předvídatelné. Každopádně se to četlo dobře - když jste nemocní nebo moc unavení, tohle je vhodná četba. Mužům se to asi nebude zamlouvat, ani kdyby měli rýmičku. 234 stran.

K Dřevěné míli jsem se dostala díky Vojtovi z knižního kukátka - náhodně si to půjčil v knihovně a když se mu to líbilo, tak mi to půjčil. Já jsem z toho bohužel nebyla tak nadšená jako on, ale líbilo se mi to. Není to nic extra, ale je to rychlé a celkem i vtipné čtení. 162 stran.

Už to bylo docela dlouho, co jsem dostala chuť na další Anitu Blake, ale pořád jsem se tomu vyhýbala. Ale pak jsem po tom Cirkusu prokletých sáhla. A hned po přečtení jsem dostala chuť na čtvrtý díl, který si nechám na někdy jindy - kdybych ho začala číst hned, tak by mě brzo přestal bavit. Cirkus prokletých nebyl špatný, ale první a druhý díl se mi líbil víc. 253 stran.

Rozečtených knih mám víc, než bych chtěla. A to jsem se tak snažila!

Překroč svůj stín kandiduje na nedočtení. Nebaví mě to. A tento týden to musím vrátit do knihovny, takže to stejně nestihnu dočíst. Kdybych chtěla, tak jo, ale mně se tak nechce. Asi se nebudu trápit. 76 stran.

Cestu za tajemný hvozd mi opět doporučil Vojta. A zase z toho nějak nejsem úplně nadšená. (A v tuto chvíli se Vojta rozhodl, že mi už nikdy nic nedoporučí.) Možná jsem jen neměla vhodnou náladu. A taky jsem toho nestihla moc přečíst. Ono se to třeba ještě rozjede, že jo. 40 stran.

 

 

O Lovcích monster s.r.o. jsem psala v Nedělním čtení. Jsem pořád v půlce a... já nemám náladu na čtení, ale chci to dočíst, opravdu! Vážně! 194 stran.

Duch Groteskinu je třetím dílem o Záplaťákovi. Opakuji, je to třetím dílem! Vojta si to v knihovně půjčil s vědomím, že je to díl první. A já si ho půjčila s úplně stejným vědomím. Ach jo. Každopádně je to super knížka pro děti. Jen se mi nechce číst, proto to mám stále rozečtené. Ale určitě to dočtu. 68 stran.

Celkem přečtených stran za měsíc únor: 1618.

Tenhle rok to je bída, minulý rok by to byl splněný limit.

Seriály.

Snažila jsem se nerozkoukat moc seriálů. abych toho pak nemusela psát hodně. No... Mohlo by to být horší.

Supernatural (5x16). Měla jsem čtrnáctidenní pauzu. Už mě to trochu začíná nudit. Je to na mě moc osudové, 59 epizod.

Constantine (1x12). Chybí mi ještě poslední díl! Jsem ostuda. Mám strach, že ten seriál skončí neukončeně. 2 epizody.

The Big Bang Theory (8x14). Už jsem vám říkala, že nemám ráda Penny? 2 epizody.

The Librarians (1x01). Jen jsem to zkusila. A asi mě to nějak moc nenadchlo. 1 epizoda.

A to Z (1x06). Chtěla jsem se posunout, jeden díl má dvacet minut, takže je to taková chvilková zábava, ale nic extra. 2 epizody.

Hart of Dixie (2x13). Tento seriál mi byl už někým doporučován a jeden večer jsem neměla náladu na Winchesterovic bratry, tak jsem to zkusila. A pak jsem šla spát o půl sedmé ráno. Je to milé, nenásilné, vtipné. První sérii jsem stihla za necelé dva dny. Druhá série mě už nudí, na můj vkus se tam moc řeší vztahy. A mně je asi jedno, s kým slečna doktorka skončí. 35 epizod.

Devious Maids (1x01). Uhm. Má to docela vysoké hodnocení, tak jsem to zkusila. Taková zkoušející nálada mě přepadla. Možná zkusím ještě druhý díl. První mě moc neuchvátil, ale to vysoké hodnocení mě nutí tomu dát šanci. 1 epizoda.

Beauty And The Beast (1x01). První epizoda mě dost nudila, což u první epizody tak nějak nečekáte, že. Možná si to budu pouštět před spaním, kdybych náhodou usnula, tak mi to vadit nebude. 1 epizoda.

The Gates (1x02). U těch dvou zhlédnutých epizod jsem četla vaše blogové články. Jako zvuková kulisa to není špatné. 2 epizody.

Celkem zhlédnutých epizod za měsíc únor: 105.

Epizod jsem zhlédla dost, ale nějak se nemůžu dokopat k těm podzimním novinkám. 

To by bylo vše. 

Uf. 

Bylo to vyčerpávající, naštěstí ale ne tolik jako v lednu. 

Četli jste/ viděli jste něco z toho? Doufám, že se najde někdo, kdo také rozkoukává seriály. 

Mějte se krásně a hodně čtěte!