Tak jsem si napůjčovala nějaké knihy, které se budu snažit co nejdříve přečíst. Vtipné je, že si od kamarádů něco půjčím a za dva dny půjdu do knihovny. Je vám určitě jasné, které knihy budou mít přednost.
Je to se mnou vážně těžké.
Nemluvě o tom, že mám ještě nějaké půjčené a rozečtené z dřívějška. A ty vám sem nebudu dávat, protože bych konečně nějaké to Nutně-přečíst-hned-teď chtěla zvládnout.
Tak jdeme na to.
MIROSLAVA VARÁČKOVÁ. Adaptace
Se slovenskou literaturou mám pramalé zkušenosti. Četla jsem pouze Knihu o hřbitově, která byla výborná (dala jsem pětihvězdičku). Slovenské autory já nečtu. Ani Dominika Dána.
Dystopie čtu. Aspoň někdy. A některé mě baví. A teď tu je dystopie od slovenské autorky. To prostě musím zkusit, i kdybych nechtěla!
Někomu se to líbí, někdo na to nadává. Já si upřímně myslím, že k tomu budu mít výhrady. Takže mám převážně negativní očekávání, může se tedy stát, že mě to bude bavit.
Po pár minutách koukání na knížku. Tyjo, já mám fakt strach, že to bude pitomé.
MAGGIE STIEFVATER. Osudný polibek
Od Maggie Stiefvater jsem nečetla ani jednu knížku. Ona mě skoro žádná pořádně nezaujala. Tahle byla první. A určitě ne kvůli svému patetickému názvu, ten mě spíš odrazuje, ale hodnocení přátel na goodreads ten dojem vylepšují. A když tomu Vojta dá čtyřhvězdičku, tak to prostě musí být dobré, ne? Chtěla jsem napsat, že mě na druhou stranu děsí to, že se u nás nevydá druhý díl, ale naštěstí jsem si tuto informaci ověřila a druhý díl bude. Já se prostě nemám čeho bát.
Jen doufám, že tohle nebude knížka s poetickým jazykem, který autorka prý používá, na to bych asi úplně neměla náladu. Ale má to velká písmenka a to je hnedka základem úspěchu.
ANNABEL PITCHER. Kečupová mračna
Pamatuju si dobu, kdy tohle četl snad každý bloger. Některým se to hodně líbilo a někteří tomu dali jen jednu hvězdičku.
V tuto chvíli budu asi hodně povrchní. Hodně se mi líbí ten paperbackový formát, který bude parádní do mhd. A zvláště když mám Vojtovo kávové vydání. Na to můžu vylít čaj a pořád to bude ok.
Je to epistolární román, ve kterém je mnoho přímé řeči, jak jsem zjistila rychlým prolistování. Takže je to takový rádoby epistolární román.
Říká se, že se to čte dobře a rychle, tak snad to bude pravda. Musím říct, že se těším, protože snad si během čtení vzpomenu, co Freckles na té knížce tolik vadilo. Její recenzi číst nebudu, aby mě neovlivnila!
SARAH J. MAAS. Skleněný trůn
Tak tohle má být pecka. A je to hlavně nejstránkovitější kniha z dnešního výčtu.
Už od začátku mě zajímalo, jestli je to fakt tak dobré, jak všichni říkají. Naštěstí se objevily i nějaké ty záporné ohlasy, takže se snažím zdržet nějakého předčtecího názoru. I když to moc nejde. Na první pohled to vypadá jako jakási variace na Hru o trůny a Hunger Games. Dva fenomény v jednom.
Po chvilce hlubokého zamyšlení. Tyjo, to jsou dvě knížky, které se mi fakt líbily. Hmm! Představte si takové protáhlé labužnické "Hmm!".
Škoda, že mě od autorky láká více Dvůr trnů a růží.
Myslím, že čtyři knížky budou opravdu stačít.
Ani se vás nebudu ptát, jestli jste nějakou z těchto knih četli. Mně je jasné, že určitě ano. Někdo i všechny.
To jen já čtu všechno tak pozdě.
Pokud si myslíte, že bych se měla nějakému titulu stoprocentně vyhnout, tak mě varujte včas, než budu zoufalstvím mlátit hlavou do zdi.
Mějte se pěkně a hodně čtěte!
