21.11.15

COLLEEN HOOVER. Bez naděje

Bez naděje #1

    Bez naděje je kniha, kterou takřka všichni chválí. Hodnocení jsou převážně pětihvězdičková. Čtenáři jsou ubrečení a knihou značně zdrceni. Pořád jsem se ptala, co na té knížce vlastně je, že je tak oblíbená. A doufala jsem, že ji v knihovně brzo ulovím. Brzo to nebylo, ale naštěstí tam jednoho dne byla. A já jsem neváhala a sáhla jsem po ní. 

    Sky bude brzo osmnáct, žije se svou adoptivní matkou, která ji vyučovala doma. Nemají televizi a internet, protože matka nemá ráda technologie. Díky kamarádce Six ale bude konečně chodit do normální školy, ale Six odjede na jeden semestr do Itálie, takže tomu bude muset čelit sama. A sama bude muset čelit Deanu Holderovi, mladíkovi, který ji jako jediný přitahuje, s jinými chlapci nic necítí. A sama bude muset čelit i své minulosti.

    Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu Sky. Ano, budeme číst všechny její myšlenkové pochody. Neustále. Sky měla hodně známostí, ale nikdy s mužem necítila žádné vzrušení, se Six se přesvědčila, že lesba také není. Vždycky jen otupěla a dívala se na strop, ani k pohlavnímu styku ji nedonutili. Díky tomu, že jí matka zakázala telefon, televizi, počítač a internet, je trochu v tomto ohledu zaostalá - příběh se odehrává v roce 2012 a ona ve svých osmnácti letech poprvé posílá smsku. Ráda čte - to má body plus. Nepřijde mi, že by se pak autorka nějak moc zaobírala tím, jaká Sky je, jen se řeší, co se jí dělo a děje.
    Dean Holder je typický bad boy. Sexy a s nepěknou pověstí. A je to jediný muž, se kterým Sky cítí nějaké to vzrušení - a to se na něj jen podívala (a byl oblečený!). Pokud už máte přečtené knihy tohoto žánru, je vám jasné, že Holder nebude žádný křivák, ale bude to hodný kluk.  Interakce mezi nimi byla docela i zábavná, teda někdy. Nebylo to zas až tak strašné, ale bylo to moc sladké, romantické a marshmallowské. 

    Celá kniha je dost dramatická. A smutná. A tak moc předvídatelná. Uhodla jsem snad vše, co mělo čtenáře nějakým způsobem šokovat. Mě to nešokovalo, já jsem se pak jen poplácala po rameni, že jsem uhodla další část skládačky. Je to škoda, protože se to četlo dobře. Stránky rychle ubíhají. Jediné štěstí je, že se další informace dozvídáte postupně - na začátku vám prostě není jasné úplně všechno, nevidíte ten celý obraz. A to je jen a jen dobře, protože byste vůbec neměli důvod číst dál. Musím říct, že to měla autorka pěkně promyšlené - všechny detaily a narážky. 
    A už i chápu, proč ostatní čtenáři u této knihy brečeli. Je to dojemné. Pokud vás zrovna ty dojemné chvíle nezdržují od dalších indicií k odhalení celé situace. To je pak k vzteku. 

    Přemýšlela jsem, jestli mám vůbec psát nějaký názor, protože by se dal napsat v jedné věte: Bez naděje je čtivá kniha plná dramatu, romantiky, slz a předvídatelnosti. Bohužel, ta předvídatelnost mě hodně v knihách štve, takže nemůžu jinak... Dávám dvě hvězdičky a ještě si gratuluji, že jsem tu jednu větu dokázala trochu rozepsat.

0 komentářů:

Okomentovat