SHANNON HALE. Austenland

 Austenland #1

     Nejprve jsem viděla stejnojmenný film, který mě bavil, ale nebylo to nic extra. Prostě romantická blbůstka, kterou si zpříjemníte lenivé odpoledne. Pokud nemáte rádi romantické filmy, tak vám to nezpříjemní vůbec nic.
    Čekala jsem, že kniha bude odlišná - jak to tak bývá. A čekala jsem, že kniha bude lepší, protože... Protože tak to prostě bývá. V tomto případě nemohu říct, co je lepší, obojí hodnotím stejně.

    Jane Hayesová má problémy s muži. Po tom, co si přečetla Pýchu a předsudek, chtěla muže, jako byl pan Darcy. A která žena by nechtěla? Bohužel Jane se nedokázala spokojit s nikým. Jakmile některý muž udělal něco, co by neudělal pan Darcy, byl konec. Teta odkázala Jane v závěti třítýdenní dovolenou v Austenlandu, v Pembrookské vilce na anglickém venkově. Dovolená spočívá v tom, že budete žít v austenovské době - budete mít dobové šaty a musíte se chovat dle dobových pravidel a na konci bude ples. Pomůže Jane dovolená v Austenlandu si uvědomit, že pana Darcyho nikdy nebude mít, nebo se to ještě zhorší a bude pak muset skončit jako stará panna?

   Příběh je vyprávěn er-formou. Žádné nudné a ufňukané vnitřní monology! Hurá! Jane je obyčejná třicátnice, jen se hodně citově váže, takže už při prvním rande skoro přemýšlí o svatbě a dětech (protože v austenovské době jedno rande už skoro znamenalo zasnoubení). Je upřímná a neumí moc předstírat. Což asi ocení zejména muži. Hlavně pan Darcy. Ani nevím, jestli mi Jane nějak přirostla k srdci, chvilkami se zdála být taková nijaká. Naštěstí mě nerozčilovala.

    Z počátku jsem se do Jane nedokázala vcítit, protože já mám úžasného muže a prostě mě nebavilo číst o tom, jak je někdo zoufalý, že potkává jen samé nevhodné muže. A blbce. Řekněme si to narovinu. Pak jsem se začetla. Jane přemýšlela o panu Darcym, herci v Austenlandu používali vybranou mluvu a já se podívala vedle sebe na muže, který chrápal. Jo, taky bych chtěla pana Darcyho. A možná by byl pan Knightley ještě o trošku lepší. Ale svého muže mám ráda! 

   Díky filmu jsem věděla, jak kniha skončí, takže jsem nebyla napjatá, jak příběh dopadne, ale zajímalo mě, jak se to bude od filmu lišit. Austenland má jen dvě stě stran, takže není přeplněn různými popisy. Je tam jen to nutné, abyste si dokázali představit prostředí a kniha vás nenudila. 

   Mezi kapitolami jsou pasáže psané kurzívou, jež vypráví o mužích, které Jane považovala za "své muže". Tyto pasáže byly vtipné - a bavily mě asi z celé knihy nejvíce, protože tyto informace ve filmu nebyly zmíněny. 

   Austenland krásně zobrazuje kontrast mezi naší dobou a dobou Jane Austen. Určitě nejsem jediná žena, která by chtěla žít v Anglii v 19. století (alespoň na chvilku a hlavně v bohaté rodině). Ve filmech a v některých knihách vypadá ten život tak jednoduše a idylicky (opakuji - pokud budete žít v bohaté rodině). Ale interakce s muži je žalostně nízká a značně neosobní. A žádná soukromá dostaveníčka. Žádné letmé a vzrušující doteky, protože pak byste si daného muže musely vzít. Přijde mi, že autorka se snažila ukázat, že máme být rádi za to, že žijeme v dnešní době, protože ohledně vztahů je to o dost snadnější, volnější a můžeme si dělat, co chceme. 

   Jen taková poznámečka na závěr: Když budete znát romány Jane Austen, bude pro vás Austenland srozumitelnější, protože autorka na ně nejednou odkazuje. 

   Knihu jsem rozečetla už v knihovně, ale druhý den jsem ji chtěla číst jen při ranní kávě. Pak byly čtyři hodiny odpoledne, kafe bylo studené a kniha Austenland dočtená. Asi jsem potřebovala na chvilku utéct do toho idylického světa. Původně jsem chtěla dát tři hvězdičky, ale nějak mi to nejde. Takže dávám dvě a půl hvězdičky. Kniha na jedno lenivé odpoledne.