Brenda Veliká je má první čtená kniha od autora série Mládí v hajzlu. Takový jsem barbar. Ani jsem neměla v plánu si od něho něco přečíst. Nelákalo mě to. Však to určitě znáte. Autor, který je slavný a oblíbený, jeho knihy se všem ve vašem okolí líbí, jen vám ne. Toho jsem se bála. Ale trochu zbytečně. A když jsem Brendu viděla v knihovně, řekla jsem si, že to zkusím. Přinejhorším bych ji vracela do knihovny nepřečtenou. Což se mi teda ještě nikdy nestalo!! :o)
Brenda je šestnáctiletá holka, která nemá na střední škole žádné kamarády. Ona je přesvědčena o tom, že za to může její tloušťka. Vlastně skoro za všechno její životní neštěstí může její tloušťka. Tedy podle ní. Rodiče v čele s její babičkou se rozhodnou poslat Brendu na exkluzivní internátní školu pro nevychované děti.
V této škole s velmi předraženým školným nenajdete televizi, počítač a pořádné jídlo. A Brenda opět začne být na konci hierarchie, skamarádí se pouze s ošklivou Ruby a černým trpasličím gayem. Jenže pak přijde krásná Marie a vše se možná změní.
Příběh vypráví sama Brenda. Vzhledem k tomu, že je to puberťačka, je jasné, že se neobejde bez vulgarismů, hovorových výrazů. Každopádně tvary slov jsou spisovné - žádné -ej na konci a tak. Což jsem byla mile překvapena.
Díky tomu, že je Brenda vypravěčkou, dostaneme se do její hlavy a poznáme ji. Jen nevím, jestli je Brenda zrovna ten typ člověka, který byste chtěli poznat. Je nebezpečně upřímná, zakomplexovaná. Nadává na svou váhu, ale nehodlá s tím nic dělat. Nevím, jestli jsem jediná, kdo nechápe, proč se takřka pořád cpe sýrovými křupkami a čokoládovými tyčinkami, když jí vadí tloušťka. Na Brendě jsem měla ráda pouze její sarkasmus a to, že se chvilkami projevovala inteligentně. Jinak by potřebovala facku.
Brendiny kamarádky mi nebyly sympatické vůbec. Akorát Chloe byla aspoň užitečná. Co se týká dospělých postav, měla jsem chuť křičet, když tam byly. Ony byly opravdu k vzteku. Ale předpokládám, že to byl autorův záměr.
A postava Bricka? Víte, jak v amerických filmech musí být vždy nějaký ten černoch? Tak Payne dal do jedné postavy černocha, gaye a trpaslíka k tomu. Bohužel mi Brick moc k srdci nepřirostl.
Asi nejlepší postavou byl pro mě Cole, puberťák s aspergerem. Jeho interakce s dalšími postavami byly uvěřitelné - tedy pro mě, ještě jsem se naživo nesetkala s takovým člověkem, nebo o tom nevím.
Nejlepší na celé knize byl humor. Sarkastický, upřímný, zlý. Nevím, jestli všem takový humor sedne. Zábavná byla různá netypická přirovnání - bez nich bych tu knihu asi zahodila.
Prvních šedesát stran mě bavilo hodně, pak jsem se nudila, nudila, nenáviděla všechny postavy, rozčilovala jsem se. A posledních sto stran mě zase bavilo a rychle jsem knihu dočetla. Takže mě bavila asi tak polovina knihy. To je docela slušné.
Dávám tři hvězdičky a asi nebudu spěchat, abych si přečetla další knihu od tohoto autora.
Mě se zase brenda veliká líbila. Tady je vidět, že každý člověk je jiný a nikdo nemá stejné názory. Výborná recenze!! :D
OdpovědětVymazathttp://readingwithlu.blogspot.cz/
Tak já nemůžu říct, že by se mi to úplně nelíbilo - aspoň humor jsem hodnotila kladně. (Co si tak pamatuju, už je to rok, co jsem to četla/psala.)
VymazatA děkuji za pochvalu. :o)
No nevím, o knize už jsem slyšela, ale už podle anotace už mě nezaujala.. Nevím, třeba na ní budu mít jednou náladu, uvidíme..
OdpovědětVymazatChápu, já jsem po ní sáhla, protože zrovna byla v knihovně v regále a chtěla jsem si od Payna něco konečně přečíst. Jinak bych po ní taky nesáhla, kdybych měla v tu chvíli na výběr z více jeho knih. :)
Vymazat