Magie pro každého byla oddechová kniha. Parádní béčko. Akční jízda. A příběh neskončil a já chtěla vědět, co si Jiří Pavlovský připravil pro svou partu lůzrů.
Samozřejmě chci poděkovat Vojtovi z Knižního kukátka za poskytnutí výpůjčního výtisku. To je tak... Jste v knihovně, díváte se na ty knihy, co byste si chtěli půjčit domů. Vojta: "Já bych si ale chtěl přečíst nějaké knížky ze své knihovničky!" Cecilka odpoví: "Já bych si také chtěla přečíst nějaké knížky z tvé knihovničky."
Město mrtvých pokračuje tam, kde Magie pro každého skončila. Takže vám nemůžu říct moc k ději, protože vám to nechci spoilovat. Ale připravte se na pořádnou dávku mrtvých a nemrtvých. Jojo, Walter to rozjel ve velkém.
Hlavní hrdinové jsou stejní jako v prvním díle. O Felixi Jonášovi se nic nového nedozvíme, protože musí být tajemnější než kdejaký hrad v Karpatech. Já chci sakra vědět, co on má za schopnosti! Já chci! *dup*
Každopádně největší frajer Města mrtvých je Vincenc. Dostal více prostoru než ostatní. Pobíhal po lese, tam je prostoru ažaž. O jeho schopnostech jsme se dozvěděli už v minulém díle, v tomto se upřesňuje a dokresluje představa toho, co všechno může Vincenc dokázat. Předpokládám, že v dalších dílech se postavy prostřídají, abychom se o nich dozvěděli něco víc. Až na Felixe, řekla bych.
Zajímavou postavou byl upír Emil s jeho upíří matkou. Emil rád hraje wowko, takže je jasné, že zrovna já budu chtít, aby se v této sérii ještě objevil. Zajímalo by mě, jestli jejich guilda už zabila Archimonda na Mythic.
Magie pro každého měla jednu velkou vadu - polovina knihy byla rozjížděcí. Prostě nudná. Město mrtvých se už nemusí zabývat představováním fikčního světa a postav a může se hned pustit do děje. A tak to také bylo. Celá kniha se odehrává ve třech dnech - aspoň doufám. Z toho všechna akce se odehrála v jeden den - druhý. Protože měl Pavlovský jen jeden den na to, aby dostal postavy tam, kam chtěl, nemohl se rozepisovat. Na to prostě nebyl čas. Takže tu byla jen akce a akce a mnoho střev a kostí a smrti.
Musím říct, že mi Město mrtvých přišlo i vtipnější. Smála jsem se často a nahlas. Natěšeně jsem některé části četla svému muži, který se ale nezasmál, protože to prý vtipné nebylo. Doporučuji tedy nečíst Město mrtvých v místnosti s někým, kdo nemá rád tento styl humoru. Kazí to požitek a přijde vám trapné se pak smát nahlas. Já se stejně smála dál.
Mám jen jednu výtku. Magie pro každého byla místy děsivá. Fakt jsem se bála, níťaři byli fakt děsiví. Jenže tady jsem se vůbec nebála. Což mě trochu mrzí, ale i bez toho jsem si knihu užila.
Když to nametu na hromádku... Je to akčnější, vtipnější (tohle si musí každý posoudit sám, protože v tomhle ohledu nejsem důvěryhodná) a lepší než první díl. Takže dávám čtyři hvězdičky. Snad se Pavlovský nebude zlobit, ale na pětihvězdičku mi tam prostě něco chybí, jen nevím přesně co.
Těším se na další díl, který už psal někdo jiný než Pavlovský. Jsem zvědavá, jaké to bude. Zatím jsem nečetla žádnou knižní sérii, jejíž díly jsou psány různými autory. Vojto, nachystej uzenáče, zítra si jdu pro třetí díl.
0 komentářů:
Okomentovat