SYLVAIN REYNARD. Gabrielovo inferno

Hříšné odstíny vášně #1

     Prý erotický román. Historické romance jsou erotičtější a víc sexy než tohle. K tomu si přidejte, že je to jakási napodobenina Tvajlajtu a Šejdů - on ten název celé série je takový... Odstíny jsou už tak profláklé slovo, že by se už nemělo s romantickými a erotickými romány spojovat, protože ty konotace nejsou kladné. Aspoň pro mě, zabíječe romantických situací.

     Příběh o hříšném vysokoškolském profesorovi Gabrielu Emersonovi a o mladé panenské Julii. On má psychický problém a hledá spasení, ona má psychický problém a hledá pravou lásku, někoho, komu by z celého srdce dala své panenství. Zakázaná láska - studentka a profesor, která nemá žádné "zakázané" vyústění - což je spoiler jak prase. Takže bacha na to! Oba mají svá tajemství a oba mají strach, že kvůli nim ztratí toho druhého. 

     Postavy jsou divné. Omezené. A sexuálně frustrované. Celkově jsou do hlavy bijící. (To znamená, že máte chuť mlátit hlavou do zdi, když o nich čtete.)

    Gabriel je bývalý feťák, co neměl problém mít sex na jednu noc, přesněji řečeno živočišný sex na jednu noc bez romantiky, lásky a uctívání ženského těla. Je arogantní a chvilkami dost zlý. A je bohatý! A strašně sexy (říkal pan autor). Pokaždé, když se do nějaké zprávy pro Julii podepsal jako G, tak mi to přišlo, jak by Julii psal bod G, ale to asi dost odbočuji. Zajímavá věc na něm je ta, že se mu mění barva očí - někdy jsou modré (safírové) a někdy je má zelené jako drak (buď je to blbost, nebo metafora).

    Julia je panna. (Je potřeba si to zopakovat ještě párkrát, aby to bylo všem jasné, jelikož je to jeden ze stavebních kamenů celého příběhu.) Tato vlastnost literárních hrdinek erotickoromantických knih odehrávajících se v naší době je tak moc klišoidní, že už to víc klišé být nemůže. Je ufňukaná, chová se divně - jejím náladám jsem nerozuměla.

    Nejhorší na celé knize je to, že pan Reynard psát umí - určitě je to psané líp než většina takovýchto románů. Na druhou stranu mi jeho vzletný a metaforický styl moc nesedl. Bolestná a až patetická čistota místnosti mě nenechala chladnou - možná bylo jeho záměrem, aby se čtenáři podivovali nad jeho použitými přívlastky. Dále je zde značný výskyt slov jako hřích, odpuštění, pokání, ctnost, cudnost, milování, anděl, prznitel a panna. Většinu těchto slov ve svém běžném životě ani nepoužívám - dobré si připomenout, že existuje něco jako hřích. Jeho styl psaní by si zasloužil mnohem lepší příběh.

    Vyprávění je z pohledu Gabriela i Julie. Nejen. Často se objeví i myšlenky nějaké vedlejší postavy, což by mohlo být pro někoho matoucí. Líbí se mi, když se v knize setkám s názory více postav, ale zrovna tady to není až tak potřeba. Jedna myšlenka nějaké no name postavy není moc důležitá a ani to situaci moc nedokreslí.

    Líbil se mi nápad zapojit do příběhu Božskou komedii, autor se trochu pokouší o jakousi paralelu mezi Dantem s Beatricí a Gabriela s Julií. Božskou komedii jsem nečetla, ale musím říct, že mě to na jednu stranu láka se do ní pustit, na stranu druhou ji mám asi touto knihou lehce zprotivenou. 

    Není zde jen odkaz na Danteho, ale i na další knihy, hudební skladatele a jiné hudebníky, malíře a bůh ví co ještě. Autor se očividně snaží ukázat, že má přehled. A zajímalo by mě, jestli umí italsky, když tam často cpal italské věty.

     Děj je nudný. Ze začátku mě bavily aspoň hádky hrdinů, i když někdy neměly smysl. Ale byly tam nějaké emoce! A četlo se to rychle, dialogy nebyly zpomaleny přebytečnými popisy. Ze začátku hádky a pak zbytek knihy tokání. A tokání. A tokání. A nuda. Nuda. Nuda. Kdyby se jejich vyznávání lásky zkrátilo, bylo by to mnohem lepší - 400 stran o tom, jak chtějí spolu sex, ale nemůžou ho mít, protože by ani kvůli univerzitním pravidlům neměli spolu být, je opravdu moc. Myslím, že je to až zbytečně moc dlouhá předehra. 

(SPOILER! 

Ale ty tři orgasmy na konci asi za to stály. Ano, až na konci.

SPOILER!)

    A nyní k věci, kterou jsem ani do teď nerozdýchala a otravovala jsem tím několik lidí smskami. Nevím, jestli autor opravdu myslí vážně to, co napsal o sexu. Mně to přijde omezené. Odsuzovat někoho kvůli BDSM sexu? Kde to žijeme? Je to jen a pouze jejich věc. Mít sex z lásky je pěkná věc, ale v této knize je to až moc přehnané. A chvilkami to na mě působilo tak, že pro sex z lásky jsou určeny jen dvě polohy a zbytek patří do kategorie "zvířecí šukání" - vy, co jste v dlouhodobém vztahu, zahoďte Kamasutru!

    

    Když to shrnu, dám dvě hvězdičky. Jednu za styl a nápad zapojení Božské komedie, druhá za znaky - taky bych chtěla napsat 560 stran o ničem a ještě být za to chválena. (Měla bych zjistit, jak to dělá, potřebuji napsat diplomku.) Také musím říct, že jsem chtěla vědět, jak se to bude mezi nimi vyvíjet, čekala jsem velké drama, které ale bohužel nepřišlo.  Přečetla jsem si anotace ke zbývajícím dílům a asi nemám potřebu je číst. Tento příběh o spasení hříšníka, který je zároveň oslavou cudné lásky, mě zklamal - hodnocení na goodreads má totiž dost vysoké.

A možná jsem to jen nepochopila.