Nedělní čtení #3

     Vstávám za tmy, chodím spát za světla. Jako nějaký upír. A i tu krev lidem piju. Asi. Metaforicky. Tedy metaforicky určitě. Venku je tma. Usuzuji tak dle toho, že nevidím, co je venku. Možná je to i těmi zataženými žaluziemi. Už ani nevím, jak vypadá slunce. Asi si vygooglím nějaký obrázek. Nebo bych mohla prohodit dobu spánku s dobou nespánku. To se dá totiž zvládnout i v offline režimu. 

Rachel Caine. Prokletý dům

     Nejprve začnu s obálkou. Nikdy nehodnotím a ani si nevybírám knihy podle obálky. Ale obálky s redhead slečnou mám ráda. Na červené vlasy jsem .. no.. líbí se mi. Kvůli tomu přeci nejsem nějaký fetišista nebo něco podobného nebo horšího. Takže zpět k obálce. Na obálce se mi líbí ty červené vlasy. U nich se pohledem zastavím a dál už nepokračuji. Proč taky? Nic jiného není důležité. Jeden bod získává kniha za krásné vlasy. 

     Další bod mi mohla získat hlavní hrdinka, která není dokonalá. Když se řekne dokonalá hlavní hrdinka, vzpomenu si na Zoey Redbirdovou. Claire dokonalá tedy není, to jsme si ujasnili. Je to ale velmi inteligentní slečna, má ráda fyziku, matematiku, chemii. Jaká je podle vzhledu se snad ani v knize nepíše. Nebo jsem si toho nevšimla, každopádně vím, že jedna z dalších hlavních postav mužského rodu je úžasnej sexy blonďák. Protože je Claire velmi chytrá, je na vysoké škole o rok dřív. A hned na začátku školního roku si znepřátelila vlivnou postavu školy. Moniku. Také bych si chtěla znepřátelit někoho, kdo neví, co je druhá světová válka. Monika a její parta krásných a hloupých slečen se Claire snaží zabít. To není šikana, to je vyloženě totální vybíjená. Claire se bojí o svůj život, a tak si najde nové bydlení. Dům Glassových.

     V novém domě se seznámí se třemi lidmi. Že to jsou lidé je velmi důležité. Později se dozví, že jeden z nich zas tak moc člověk není. Ale humanoidi se počítaj. Dva mladíci a jedna slečna. Připočtěte si k nim Claire a vyjde vám výsledek: budeme tu mít dva milenecké páry. Nebo také ne. Upír ví, co si autorka ještě vymyslí. Gothička Eva pracující v kavárně, která je neutrální. Kavárna stojí na neutrální půdě, tak je neutrální. Když je Eva v kavárně, tak je asi také neutrální. No ne? Sexy blonďák Shane, který se fláká. Dávám mu za to body plus. A Michael. Ve dne spí,  nebo nespí, nebo cokoli. Ve dne tam prostě není a v noci tam je. 

     A pak se Claire.. V závorce my čtenáři.. dozvíme, že městu Morganville vládnou upíři. A je to tady zas. Nevypadá to na konspirační teorii. Lidé, kteří tu žijí, o tom ví a zařizují se podle toho. Mají ochranu, která se vyjadřuje náramkem. Jak ji získavají nebylo řečeno. Jak vlastně fungují upíří také ne. Jsou tam upíři. Tečka. Nic víc, drazí čtenářové, nemusíte vědět. Takže já teda zatím nic nevim. Problém je, že zrovna tyto informace mě zajímají. Mám smůlu. Při čtení jsem se dostala do poloviny a příběh mě přestal bavit. Nuda, nuda, šeď, šeď. Očekávám, že to začne být akční. Romantika tam zatím není. Na straně 139/250 mám chuť knihu odložit a nevracet se k ní. A to mě začátek opravdu bavil. 

     Už jsem vám říkala, jak má slečna na obálce krásné červené vlasy?