Bíglovský červenec #11

A půlka prázdní v pr... Pryč! 

Ani není možné, jak rychle to uteklo, že? Jsem tak nějak (naivně) doufala, že toho stihnu víc. 

Jsem ale ráda, že jsem stihla přečíst víc knížek než normálně. A to se počítá! (Taky jsem si to pěkně spočítala.)

Knihy.

Nebudete tomu věřit, ale dočetla jsem sedm knih! Z toho jen jedna byla rozečtená z dřívějška. Jsem na sebe tak pyšná! (Stejně ale budu s počtem stránek v mínusu.)

Bláznivý úplněk. Druhý díl série o čarodějovi Harry Dresdenovi. Mám pro něho slabost, takže i když to nebude úplně super, úžasná, dokonalá kniha a bude mě chvilkami nudit, stejně jí dám dobré hodnocení. Naštěstí je to i tak dobrá kniha i bez mého subjektivního názoru. Jen nevím, jak mi můžete věřit, protože já jsem vždycky subjektivní a i tamta věta byla subjektivní. Takže... Nevěřte mi! 357 stran.

Nesmrtelný příběh. Tak tohle je opravdu dobrá kniha. Měla jsem trochu obavy, že mě nebude bavit, ale byla jsem nadšená. Pokud máte rádi chytré knihy, které jsou i chytře napsané, tak je tahle přesně pro vás. 332 stran.

Brenda Veliká. Knihy od Payna jsem nečetla, nechtěla jsem je ani číst, ale všichni je chválí, takže když byla Brenda v knihovně, nikdo se na ni nevrhal, tak jsem si ji vzala já. Nebylo to špatné čtení, ale zase taky ne nic extra. Asi polovina knihy mě rozčilovala, což není moc dobrá vizitka, ale humor to zachránil. 278 stran.

Vdovin průvodce sexem a randěním. Ehm. Já ani nevím, co o tom říct. Nebavilo mě to, ale stejně jsem to přečetla. Snažilo se to být chytré - postavy zmiňovaly různé filosofy, snažily se mluvit inteligetně, ale nakonec to moc chytré nebylo. Nebo mi to prostě jen nesedlo. 299 stran.

Království. Pokračování Hřbitovní královny. Dlouho jsem nečetla knížku s úžasně popsanou atmosférou. Začetla jsem se, nechtěla jsem přestat číst. Chvilkami jsem se dokonce i bála. Ale celé to zkazila předvídatelnost. Když autorka začne psát tak, aby čtenář hned nevěděl, o co tam jde, tak to budou parádní knížky, kterým bych snad i já mohla dát pět hvězdiček. 357 stran.

Příběh draků. Recenzní výtisk, který mám doma asi od konce listopadu. Jo, ostuda jsem. Těšila jsem se hodně, ale pak se mi to nechtělo vůbec číst. A vůbec nechápu, proč se mi nechtělo, protože to nebylo špatné. A už se těším na druhý díl. 347 stran.

Detektiv bez bázně a hany. První díl série Smrtislav Hezoun. Určitě jste si všimli, že někteří čtou sérii Skulduggery Pleasant. Věřím, že většina si tuto knihu chtěla přečíst, ale na angličtinu se necítí. A Kristie nám odhalila, že je i u nás vydána. (Děkuji moc!) Bylo to milé, bylo to vtipné, bylo to skvělé. Bohužel jsem to četla v hrozných vedrech, takže jsem byla taková nevnímavá, znuděná a otrávená. Takže jsem si konec neužila tak, jako jsem si užila začátek. Hnusná vedra! 248 stran.

Doufala jsem, že nebudu mít moc rozečtených knih, ale mám. Já prostě nedokážu nerozečítat. Jsou jen čtyři. I když pro někoho by to mohlo být moc.

Temná hrozba. Třetí díl Harryho Dresdena. Ani nevím, proč jsem ji ještě nedočetla. Baví mě o dost víc než Bláznivý úplněk. Jsem prostě tele. 292 stran.

Vyvolená. Uhm. Jsem byla doma u rodičů, všechny knížky jsem přečetla a sestra má Školu noci, tak jsem si říkala, že se pustím do třetího dílu. Oni ve dvou kapitolách řešili narozeninové dárky s vánočním motivem. Fakt! Celé dvě kapitoly! Prostě.... Blé. 43 stran.

Koho Krysák kousne. Kniha pro děti. S hlodavci. S kouzelnými hlodavci. O zlé chůvě. Divných rodičích. Kouzlech. A s kouzelnými hlodavci!! (Kouzelní hlodavci jsou důležití!) 149 stran.

Město z kostí. Začala jsem to číst jen kvůli tomu, že jsme se chtěli podívat na film, o kterém se rozpovídám později. Kniha mi chvilkami připomíná Harryho Pottera. Clary nemám ráda. A... A čtu první úžasné české vydání. Byla jsem připravena na to, že tam bude Krasomil Pohroma. Myslela jsem si, že to zvládnu, rozdýchám to a budu pokračovat ve čtení. Šmarjá, vždyť to do toho překladu vůbec nesedí! Všichni mají nepřeložené jméno, ale Magnus Bane je... Já nevím, jaký byl, že ho musela paní překladatelka přeložit. Jednu chvíli tam Clary říká, budu psát z paměti: "Co je Krasomil Pohroma? Vždyť to není ani jméno." Já jsem prostě úplně blbá, protože fakt nevím, co by Krasomil mohlo být jiného než jméno. Překladatelka se očividně snažila všechny akorát tak nas*at. 156 stran.

Celkem přečtených stran za červenec: 2858.

Na srpen mám napočítáno 3739 stran. Hezky se mi daří snižovat mé stránkové resty. Jen mi to musí vydržet.

Seriály.

Asi nikoho z vás nepřekvapí, že jsem zase rozkoukala několik seriálů. Snažím se sledovat novinky, ale posledních čtrnáct dnů jsem nějak pozadu.

Dawsonův svět (6x24). Celého Dawsona jsem zvládla za 14 dní. Chtěla jsem ho mít už z krku, protože to je hrozné. 16 epizod.

The Last Ship (1x03). První novinka. Moc z toho nadšená nejsem. Nevím, co čekat. Pokud máte rádi postapo a bitevní lodě s americkou posádkou, tak do toho. 3 epizody.

Reckless (1x04). Další novinka. Seriál z právnického prostředí, ve kterém je hlavním případem sexuální obtěžování na místní policii. Netočí se to jen kolem tohoto případu, ale v každém díle se řeší i jiné, které se vyřeší. Jsou zde dvě hlavní postavy - právník (je na straně policie) a právnička (na straně žalující policistky). Saozřejmě jsou zde další postavy, které jsou v každém díle, ale o těchto dvou se dozvíme nejvíce. Tenhle seriál mě fakt baví. Bude to určitě kvůli tomu, že tam nejsou žádné čarodějnice, vlkodlaci a upíři. A každý díl zatím končil napínavě/zajímavě. 4 epizody.

Dominion (1x05). Novinka. Jestli to chápu dobře, mělo by to navazovat na film Legion, který jsem samozřejmě neviděla. Bůh zmizel a andělé se rozhodli, že vybijí celé lidstvo. Jen jeden anděl je na straně lidí - Michael, který zachránil dítě, které má být podle legendy/předpovědi/co-já-vím Vyvoleným, ale Vlado to není. Samozřejmě se my dozvíme dřív než hlavní hrdina, kdo je/že je Vyvolený. Dobrá zpráva pro fanoušky Buffy je, že zde hraje Giles. Je to pro mě nejzajímavější postava, protože nevím, jestli je to klaďas, nebo záporák. Dívám se na to s mužem, kterého to asi baví, jinak si nedokážu představit, proč se na to se mnou dívá. Já nejsem z toho nějak u vytržení, ale doufám, že se to rozjede. 5 epizod.

Penny Dreadful (1x08). Poslední díl série. Musím říct, že si ani moc nepamatuji, jaký byl. Jen doufám, že druhá série bude lepší. 1 epizoda.

The Leftovers (1x01). Na tuhle novinku jsem se těšila, pak jsem se ale dočetla, že scénář psal člověk, který psal scénář i k Prometheovi. Pokud jste tento film viděli, určitě chápete mé obavy. Viděla jsem zatím jen jeden díl, který mě nudil. A ještě k tomu má jeden díl hodinu, což je prostě moc dlouhé. A na další díly nemám odvahu. Nechce se mi. 1 epizoda.

Doctor Who (2x02). Konečně mě začal bavit. Sice to ještě není ono, ale už je to mnohem lepší. Zlomilo se to osmým dílem, kde je malé díte s plynovou maskou a volá svou maminku. Kyž jsem se na to dívala v noci, bylo to dost děsivé. 10 epizod.

Faking It (1x08). Dokoukala jsem první sérii a jsem zvědavá na další. Určitě to není lepší než Awkward, ale je to docela dobré. 3 epizody.

Young & Hungry (1x5). Tohle je takové hloupoučké, až mě to baví. Někdy je to fakt stupidní, ale někdy se vtip povede. A na odpočinutí to jde. 4 epizody.

True Blood (6x04). Byla jsem odhodlána dokoukat šestou sérii. No, nepovedlo se. Nudí mě to. 1 epizoda.

Teen Wolf (1x02). Oblíbený seriál. Moc jsem toho zatím neviděla, ale nepřijde mi nejhorší. Jasně, zas tak inteligentní to nebude, ale mohlo by to být určitě horší. 2 epizody.

The Big Bang Theory (7x13). Naštvali mě. Fakt jo. Změnit dabing Penny a pak i Amy. Blééé. Jinak seriál je to pořád super. 13 epizod.

Extant (1x01). Novinka s Halle Berry. A produkoval to Spielberg. První díl nebyl úplně nejhorší, zajímá mě, co bude dál. Jen se musím nějak donutit se podívat na další díl. 1 epizoda.

Torchwood (1x01). Dívala jsem se na to s mužem, kterého to nudilo, takže jsem se nedostala k dalším epizodám. Ale někdy se na ně zkusím podívat, protože kamarádka říká, že je to fajn seriál. 1 epizoda.

Salem (1x13). Dokoukala jsem první sérii. Poslední epizody byly fakt super. Od pátého dílu mě to začalo hodně bavit. Na druhou sérii se fakt těším. A dokonce víc než na Penny Dreadful. 9 epizod.

True Detective (1x03). Já tenhle seriál určitě dokoukám, jen nevím kdy. Na takový seriál musí člověk mít tu správnou náladu, jinak ho to bude nudit. 1 epizoda.

Halt and Catch Fire (1x01). Jarní novinka odehrávající se v osmdesátých letech? Teď si fakt nejsem jistá. Točí se to kolem osobních počítačů. Je tam IBM a ajťák na každým kroku. Monitory počítačů vypadají jako moje malá stará ruská televizka, která je už v křemíkovém nebi. Každopádně je to zajímavé a určitě dokoukám. A také tam hraje elfí král, co jezdí na velkém jelenovi. 1 epizoda.

The Strain (1x01). Velmi očekávaná letní novinka. O upírech, kteří jsou zlí, hnusní, nebezpeční. Žádní čumáčci. První epizoda měla přes hodinu a byla jsem v šoku, že mi to uběhlo tak rychle. Jen nevím, proč se nechci podívat na druhou epizodu. Asi mám strach, že se to zkazí. 1 epizoda.

Girls (2x04). Hmm, no já nevím. Někdy je to vtipné a trefné. Někdy je to divné a hloupé. A hlavní hrdinky mě rozčilují. 14 epizod.

Rush (1x01). Poslední novinka, co jsem tento měsíc viděla. O doktorovi, jehož klienti jsou bohatí lidé, kteří mu mohou zaplatit velkou částku za ošetření. Nesoudí je, neřekne o nich bulváru, nezavolá na ně policii. A zapomněla jsem říct, že je to feťák. Uvidím, co z toho bude, zatím mě to nenadchlo. 1 epizoda.

Celkem zhlédnutých epizod za červenec: 92.

Uff, nesmím sledovat tolik seriálů. Děsně to trvá, než je všechny vypíšu.

Filmy.

Vincent. Krátký, sedmiminutový animovaný film. Od Burtona. Viděla jsem ho na Burtonově výstavě, která byla úžasná. A Vincent byl taky úžasný!

Frankenweenie. Kvůli tomuto filmu jsme na výstavu jely šestého července, protože jsme chtěly tenhle film konečně vidět. Bylo to fajn. Ale nejlepší na tom stejně byla holčička v sále, kdy při pohledu na mrtvého pejska na plátně řekla: "A co je tomu pejskovi?" 

Na vlásku. Tenhle film je super, i když se na něho dívate počtvrté. 

Star Wars. Epizoda I. Muž mě donutil se na to dívat. Byl tam malý blonďatý Darth Vader. 

Frozen. Hmm. Těšila jsem se na to strašně moc. A taky jsem strašně moc zklamaná. Moc se mi to nelíbilo. Čekala jsem kvůli tomu povyku něco mnohem lepšího.

Vražedná pomsta. Když se dívám na Hunger Games filmy, tak se úplně stydím, že se mi ty knížky líbí. Byla to příšerná nuda. 

Město z kostí. Takže... Hrůza hrůzoucí. Na můj vkus se to až moc odlišuje od knižní předlohy. Třeba takový Valentýn - hlavní záporák. V knize dělá ošklivé věci, ale dělá je z dobrého úmyslu. Ve filmu je to záporák jak má být - jen pouhé zlo. A má úplně jiný cíl. To mi přijde jako hodně velká změna. Co se týká hlavní hrdinky, tak ta se jim povedla. Je stejně blbá, nesympatická a otravná jako v knížce. Jace vypadá jak feťák. Dialogy jsou strašné a stupidní. Nechápu, pro koho je ten film určen, protože fanoušky knižní série to musí rozčilovat. A pro ty zbylé to bude jen další kravina. A vymysleli jsme při této filmové příležitosti novou Drinking Game: Když vidíš něco, co ti připomíná jiný film/knihu/cokoli, tak se napij. Věřte mi, je toho tam dost. 

Piráti z Karibiku. Na vlnách podivna. Tohle je dost zbytečný film. V tomhle filmu nejsou žádné fyzikální zákony, je tu jen scenárista. Špatné.

Uff. Konečně napsáno. Jsem toho stihla docela dost, jak tak koukám. Ale teda nic užitečného. Je vedro. Nic se mi nechce. 

A ode dneška jsem také na Instagramu. (slecna_a_tri_biglove). Říkám vám to jen proto, abyste věděli, kdo vás sleduje. Já tam fotky dávat asi nebudu. Nemám žádný chytrý telefon, nemám ani android, funguji jen na windowsech (byla docela sranda se bez androidu zaregistrovat na instagramu). A fotit stejně neumím, takže to je pro všechny jen dobře. (Nebo mě to může začít bavit, že.) 

A pokud jste na instagramu, tak mi napište váš nick, ať vás můžu sledovat a obtěžovat svými komentáři. 

Přeji pěkný srpen a hodně čtěte!  

 

RACHEL HARTMAN. Serafína

    Příběh draků #1

    Nečetla jsem Eragona, obloukem se mi vyhnula dračí vlna. Tedy v době, kdy byl Eragon velmi populární a muselo se čekat na další díly. Moc knih s dračí tématikou jsem nečetla, před lety jen Den draka, který se odehrává ve světe World of Warcraft. Dále jen Jak vycvičit draka. Serafína má na goodreads vysoká hodnocení a těšila jsem se na ni hodně. A proto jsem ji měla nepřečtenou několik měsíců v poličce, že.

    Serafína je pomocnicí dvorního skladatele Viridia v hlavním měste Goredu, v zemi, kde žijí lidé. A někteří draci. Před čtyřiceti lety byla ukončena válka mezi těmito dvěma rasami. Hlavně díky královně Lavondě a hlavnímu draku Comonotovi. Právě Comonot má přicestovat do Goredu, aby se zúčastnil oslav čtyřicetiletého míru. Jenže pár dnů před jeho příjezdem někdo zabil prince Rufuse, jehož mrtvolu nalezli bez hlavy. Tudíž si takřka všichni myslí, že ho zabil drak. Serafína, která má velké tajemství, se snaží s pomocí prince Luciana Kiggse naleznout pravého viníka. Byl to opravdu drak? Dokáže Serafína celému Goredu svěřit své tajemství, které by ji mohlo stát život?

    Příběh je vyprávěn hlavní hrdinkou Serafínou ich-formou. Myslím, že je to pochopitelná volba, protože se často dostáváme do její hlavy. Doslova. Ale teda nemyslím, že se do ní dostáváme krumpáčem. Serafína má ve své mysli takovou zvláštní zahradu s příšerkami, které chodí kontrolovat. Bylo by asi zvláštní, kdyby o její mysli psal někdo mimo příběh. 

    Právě tato zahrada je z počátku velmi zvláštní a netušíte, co si máte o tom myslet. Já sama jsem nevěřícně koukala na stránky a nechápala jsem, co to má být. Kdyby to byl sen, člověk by to i pochopil, ale takhle... Možná je to něco podobného jako Mind Palace v Sherlockovi. Každopádně to začne dávat smysl, i když by mě nenapadlo, že by to nějaký mohlo mít.

   Z počátku je čtení těžkopádné. Nemohla jsem se začíst. K tomu ta nepochopitelná zahrada v mysli Serafíny. Ale kolem strany sto jsem se už chvilkami přistihovala, že mě to baví. Chtěla jsem vědět, kdo zabil prince Rufuse, to, že ho zabil drak, je tak očividné, že to nemůže být pravda. 

    Začetla jsem se také díky tomu, že jsem začala chápat opět zmiňovanou zahradu, postupně jsem rozuměla politice, která byla zajímavá. A chtěla jsem vědět, kdy Serafína bude muset přiznat své tajemství. A jestli bude vůbec muset. 

    Začátek byl trochu zmatečný i kvůli skokům do minulosti. Tyto informace ale musely být zmíněny, jinak by pak celá kniha byla nedovysvětlená. S postupujícím příběhem se už do minulosti nedíváme, vše se pak odehrává  jen v přítomnosti. 

    Na konci knihy je příloha s vyjmenovanými postavami, jejich charakteristiky jsou takové hravé, ironické, a slovníčkem pojmů. Tento seznam jsem si četla až na konec, abych se nedozvěděla třeba nějaký spoiler, ale na žádný jsem nepřišla. Možná by bylo lepší si tuto přílohu přečíst před začtením se do příběhu, aby bylo vše snazší na pochopení. 

    Serafína jako hlavní hrdinka byla sympatická. Mohla za to její inteligence a schopnost si různé informace spojit dohromady a vyvodit závěr, což se určitě hodí, když chcete vyšetřit vraždu prince. Chvilkami může rozčilovat tím, jak o sobě přemýšlí, že je chudinka, i když jsou na tom jiní mnohem hůř. Ale co by to bylo za knížku, kdyby neměla fňukací hrdinku!

   Princezna Glisselda zprvu působí jako hloupá rozmazlená slečinka, ale pak se z ní stane příjemná postava, až je mi líto, že neměla více prostoru. Snad se to v dalším díle zlepší.

   A pak je tu princ Lucien Kiggs. Ach. On je takový ňunínek. Sympatický. Ale někdy mě svou touhou po pravdě štval, protože chudinka Serafína mu ji říct nemohla. Lucien působí některými okamžiky jako tragický hrdina, protože je bastard. Ale je to zároveň snoubenec Glisseldy, takže to asi nemůže být tak hrozné, když se má stát mužem budoucí královny.

   Postav je zde více, například učitel Orma, který je též charismatický, skladatel Viridius je takový otrava, Comonot, hlavní drak, je takový zvláštní, ale zajímavý. A další a další. Celkově všechny postavy, které jsou na straně Serafíny, jsou hodné a z části i sympatické, lépe řečeno až moc idylické.

   Serafína je sice young adult kniha, ale myslím, že by se mohla zamlouvat i starším čtenářům. Fikční svět je dobře vystavěn - mohla by být v knize i příloha s nějakou mapkou, abychom věděli, jak vypadá. Mají zde své náboženství, tedy hlavně své svaté. Není to složitá kniha, ale není zas tak úplně jednoduchá. A myslím, hlavně v to doufám, že se v druhém díle dozvíme více o tomto světě. Docela by mě zajímala země draků.

    Musíte přetrpět začátek, než vše začne zapadat tam, kam má. Pak se můžete začíst a můžete se se Serafínou a Kiggsem dozvědět, co se tam vlastně děje. Dávám tři hvězdičky a těším se na druhý díl.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

JIM BUTCHER. Bláznivý úplněk

    The Dresden Files #2

    Jsou to už dva roky, co jsem četla první díl této urban fantasy série. Bouřková fronta mě nadchla a věděla jsem, že u prvního dílu určitě neskončím. Jen se stydím, že jsem se k pokračování nedostala mnohem dřív. Naštěstí jsem v knihovně viděla pohromadě druhý, třetí a čtvrtý díl, takže počítám, že budu mít krásné Dresdenovské léto.

     Harry Dresden (má ještě několik jmen, která si nepamatuji) je jediný úřadující kouzelník v Chicagu. To znamená, že jako jediný kouzelník má svou kancelář a inzerát v novinách. Ale stejně je chudý jako kostelní myš, protože nechce ženám magií zvětšovat poprsí. Jak se o tom vyjádřil Bob, duch čaroděje uvězněný v lebce. A také nedělá zábavné akce a večírky. Nemá totiž rád děti. Tedy pokud nejsou lehce pokapané citrónem. Nejvíce peněz získával díky spolupráci s policií - jeho pozice je odborný konzultant. Po tom, co se dělo v Bouřkové frontě, už s ním policie nechtěla mít moc společného. Proto byl překvapen, když za ním přijela Karrin Murphyová a chtěla mu ukázat oběti vraždy. Velmi násilné a nepěkné. Někdo již druhý měsíc zabíjí lidi jako nějaké zvíře, přesněji řečeno mají podezření, jako by je zabíjel vlk. Harry brzy pochopí, že vraždí nějaký vlkodlak. Nemá moc času, musí rychle zjistit, kdo je tím vlkodlakem, než někdo další umře. K tomu se ještě dostane do potyčky s městským gangem, jehož vůdce chce Harryho zabít. A to ještě není vše.

    Celým příběhem nás provází Harry Dresden v ich-formě. Máme tedy čarodějovu mysl jako na dlani. Čteme jeho fňukání, ano, i čaroděj někdy fňuká, jeho myšlenky, které se točí kolem pěkných nahých žen, a jsme v jeho hlavě i v době, kdy ho někdo surově zbije. Asi je to nějaký oblíbený chicagský sport - zbijte si svého čaroděje. 

    Harry je hrdina, který nemá lehký život, je chudý a o jídlo se s ním musí dělit kocour Mister, který ho adoptoval. To je fakt pech. Často něco zpacká kvůli tomu, že chce lidi, které má rád, chránit - ono to totiž moc nevychází. Dostává jednu nakládačku za druhou, ale vždy se nějak postaví na nohy a zachrání, co se zachránit dá. Alespoň trochu. 

    Jsem ráda, že to není takový ten  nabouchaný hrdina, který vše zvládá levou zadní, všichni ho mají rádi, všechny ženy by odhazovaly kalhotky, jen co by ho zahlédly. Harry je prostě nula, které se čas od času něco povede, ale musí mít zmlácené tělo. Bez toho magie asi nefunguje.

    Bláznivý úplněk je, snad si to správně pamatuji, mnohem krvavější než Bouřková fronta. Harry měl proti sobě opravdu velkého protivníka, který zmasakruje všechny, kteří se mu dostanou do cesty. Bylo to napínavé, ne kvůli tomu, že by Harry mohl umřít. Víte, že neumře, když ta série má tolik dílů, ale nevíte, kdo umře místo něj. Ale na konci se stejně budete o Harryho bát, třeba kvůli tomu, aby nebyl jediný úřadující čaroděj s jednou nohou. 

    Harry je ironik, takže se můžete těšit na humor plný ironie i cynismu. Prostě chlap se zlomeným žebrem, no. Sice se nebudete smát od začátku do konce, ale čas od času se můžete zasmát. Pokud v tom napětí neobracíte jednu stranu za druhou a zaregistrujete, že se Harry snaží být vtipný. 

    Tato série má dle hodnocení vzrůstající kvalitu, tak doufám, že si to budu myslet i já. Dávám čtyři hvězdičky, přeci jen jsem chvilkami odkládala knihu, protože mě nebaví, ale to jen výjimečně. A těším se na třetí díl, ve kterém budou duchové.

TAHEREH MAFI. Jsem zlomená

Roztříštění #2

     Konečně jsem se dostala k pokračování knihy Jsem roztříštěná, která se mi líbila i přes její nedostatky. Když jsem si přinesla kupičku knížek z knihovny, Jsem zlomená byla první, kterou jsem začala číst. Opravdu jsem se těšila, jak bude příběh pokračovat. A těšila jsem se na Warnera. 

    Juliette je v Bodu Omega, ve kterém jsou ukryti mutanti. Lidé, kteří mají nevšední schopnosti - neviditelnost, léčení, smrtící dotek. Juliette je ochotná mluvit jen s Adamem, protože očekává, že ostatní se jí budou bát - určitě o ní slyšeli, že zabila člověka pouhým dotekem. Castle, hlava Bodu Omega, chce, aby procvičovala své schopnosti, aby se naučila je ovládat. Kvůli tomu začne cvičit s Kenjim. Adam, jediný, který se jí chce (a může) dotýkat, nemá na Juliette čas, jelikož i na něm se dělají testy, aby se zjistilo, jakou schopnost má on, protože není normální, asi by tam měly být uvozovky, aby se mohl Juliette dotýkat. A to nebude jen jedno Adamovo tajemství. A objeví se i Warner. A další dramata. Prostě vše, co máme v těchto knihách rádi.

   Jsem zlomená je opět vypravována z Juliettina pohledu, ich-formou. Ano, víme vše, na co myslí. A i to, na co myslet nechce. Někdy jsou její myšlenky opravdu unavující. Juliette je neskutečně ufňukaná postava. Ale líbí se mi, že si to uvědomila i autorka - Kenjiho monolog k Juliette na téma "Netvař se, že ti někdo ukradl poslední toaleťák na zemi" byl super. Takový monolog měl mít někdo i k Adamovi, protože by ho potřeboval snad ještě víc. Fňukna k fňukně sedá. Naštěstí umí být Juliette i opravdová hrdinka, i když místy je to takové hloupé hrdinství, ale budiž. 

    Ale Warner je úžasný! I když se chová schizofrenně a nikdy nevíte, jak se bude chovat na další stránce. Je to mistr střídání osobností. Snad ani ponožky tak často nestřídá. Dozvíme se o něm různé informace. Pro mě byly pasáže s Warnerem asi nejlepší z celé knihy. Člověk si u něho musí dávat pozor, co právě čte, aby si mohl skládat střípky informací k sobě. 

    Tato série je netypická svým přeškrtaným písmem. V Jsem roztříštěná se mi to hodně líbilo, hlavně kvůli tomu, že přeškrtnutá věta vždy byla nahrazena jinou. Tady se už autorka nenamáhala nahrazovat. Prostě se ta věta škrtla a konec. Byly to Juliettiny zakázané myšlenky. Zakázané myšlenky o někom. Některá přeškrtnutí na mě působila tak, že se to škrtlo, protože se už dlouho nic neškrtlo. Myslím, že tento prvek už zde ani nemusel být.

    V první části byl kladen velký důraz na čísla psaná číslicemi. Zde je to opět v menší míře. A už to není ani zajímavé.

    Zaujala mě ale lingvistická přirovnání. Například Juliette přemýšlí o tom, že není předložka, ani sloveso, že jen samotné podstatné jméno. Tento prvek se objevuje častěji. Asi Mafi začala studovat lingvistiku a nově nabyté informace musela nějak využít. Zajímá mě, co použije ve třetím díle. 

    Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla. Začátek byl nudný - asi prvních sto stran. Četla jsem ve vlaku a i v autobuse, ve kterém já jinak nečtu, protože to není bezpečné. Ono to tak divně houpá a drncá. Konec jsem hltala. Vadilo mi pouze Juliettino a Adamovo kňourání. Kvůli nim dávám pouze dvě a půl hvězdičky. I když jedna samotná hvězdička  je za Warnera. Ale srdíčka sem dávat nebudu. A nechápu, co Juliette na Adamovi vidí. Víte to vy?