Zobrazují se příspěvky se štítkemhistorický román. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhistorický román. Zobrazit všechny příspěvky

19.09.16

ANNE BLANKMAN. Vězeň noci a mlhy

   Vězeň noci a mlhy #1


    Chtěla jsem napsat, že po Krycím jméně Verity tu máme další YA knihu s tematikou druhé světové války, ale tahle kniha má ještě několik let do války daleko. A Krycí jméno Verity ani nebyla YA. Takže je vám určitě jasné, jak to myslím, že? A tady máme nejstupidnější úvod na světě.

  Třicátá léta. Mnichov. Počátek vzestupu NSDAP. Nikdy nekončící antisemitismus. 
      Hlavní hrdinkou je Fräulein Gretchen Müller. Její otec byl zabit při nepovedeném Hitlerově puči, když bránil samotného Hitlera. Stal se mučedníkem, takže Müllerovi byli skoro váženou rodinou a neměli problém s žitím. Gretchen patřila mezi Hitlerovy oblíbenkyně, pro ni to byl strýček Dolf. Vyrůstala v prostředí, kde Židé jsou nepřáteli státu, jsou podlidé a můžete od nich chytnout nějakou nemoc. Jednoho dne se seznámí s jedním podčlověkem Danielem Cohenem, novinářem, který se snaží odhalit, jak to bylo se smrtí Gretchenina otce, jelikož to vypadá spíše na vraždu ze strany NSDAP. Rozhodne se Gretchen věřit Židovi?

     Musím se přiznat, že jsem s Vězněm noci a mlhy měla na začátku problém. Nějak jsem netušila, proč to vlastně má smysl číst, když stejně všichni víme, že druhá světová válka a holocaust bude. I kdyby Gretchen s Danielem odhalili cokoli, nevyhneme se tomu. Pokud se tedy autorka nerozhodne jinak, to si nemůžeme být jistí. Až během čtení jsem zjistila, že je i druhý díl. Takže by to byl jen příběh o tom, jak si hodná strýčkova holčička uvědomí, že strýček není tak laskavý a milý, jak si celý život myslela.
    V polovině knihy jsem se ale konečně začetla a zajímalo mě, jak skončí příběh pro Gretchen a Daniela. Bála jsem se o ně. I když o Herr Cohena jsem se měla bát už na začátku, když je Židem. Není to prostě jednoduché. 

    Gretchen jako hrdinka mi ani nevadila. Půlku knihy jsem k ní měla neutrální vztah. Jediné, co mi na ní vadilo, byl fakt, že prokoukla Hitlera moc rychle. Myslím, že to bylo kvůli tomu, že se jednalo o smrt jejího otce, takže ten proces se mohl tak urychlit. Mohl to urychlit i Daniel, který vypadal a choval se jako člověk. Těžko říct. Každopádně to knize strhává body.

    Zajímavou postavou je bratr Reinhard. Na jednu stranu tam má dost prostoru, na stranu druhou zase málo. Vzhledem k tomu, že se v příběhu řeší jeho osobnost, uvítala bych nějaké pasáže z jeho pohledu, aby to Reinharda celého dokreslilo. Bohužel je kniha vyprávěna z pohledu Gretchen (er-formou). To se prostě jako autor nezavděčíte, buď někomu vadí, že máte knihu vyprávěnou z více pohledů, a nebo někomu vadí, že je to psáno z jednoho. Být spisovatelem je tak nevděčné.

   O Hitlera a počátky NSDAP jsem se nikdy cíleně nezajímala. Takže jsem po celou dobu čtení byla na vážkách, zda se dá té knize věřit, přeci jen je to fikce. Na konci je však doslov, kde autorka vysvětluje, kdo existoval a kdo ne, co je pravda a co si vymyslela. Je to doplněno i o seznam literatury. Autorka si tedy dala tu práci a historii si nastudovala. Dokonce jsou všechny Hitlerovy myšlenky, které se v knize objeví, pravdivé. Jako že to jsou opravdu jeho myšlenky a názory. Tahle práce s historií se mi líbí.

   Když to tak shrnu, musím knize dát tři a půl hvězdičky, začátek knihy mě moc nebavil, postavy si mě nezískaly. V půlce knihy se to změní, bylo to napínavé a o postavy jsem se bála. Gretchenino smýšlení bylo urychlené, ale autorčina snaha o uvěřitelný příběh to lehce převyšuje. 
   Řeknu to asi takto, pokud chcete číst YA knihy, tak sáhněte raději po tomto titulu.

   A možná tam bude i erotická scéna s Hitlerem. A teď jsem právě všechny od čtení odradila.

18.08.13

Nedělní čtení #6

Neděl! Samozřejmě, na něděle kašlu. Však mě znáte, u ničeho dlouho nevydržím. A v poslední době jsem se snažila napsat něco-jako-recenzi na všechny mnou přečtené knihy. A když jsem nic nenapsala, tak to asi (já nevím, jen se tady vymlouvám) nestálo za řeč.

Sarah Waters. Špičkou jazyka

 


     Špičkou jazyka je kniha, na kterou není pro mně snadné napsat recenzi. Nebo jsem jen líná. Ale nechci, abych ji jen tak přešla. Abyste ji přešli i vy. Myslím, že  by to byla škoda.
    Petra, pro vás no name člověk, začala číst knihy s Vaginal Fantasy Hangout, který pořádá Felicia Day. Kdo z vás ji nezná, děláte chybu. Jsem sice na goodreads ve skupině, ale nějak moc to nesleduji a knihy s nimi nečtu. Ale když se do toho Petra pustila, tak jsem si řekla, že bych tuhle knihu mohla také zkusit. A když byla u nás vydána v překladě a dokonce jsem ji ulovila v knihovně, pustila jsem se do ní. A pak jsem na cbdb zjistila, že ji mám ve Chci-knížkách! Takže jsem o ní kdysi i slyšela. 

    Příběh Špičkou jazyka se odehrává koncem 19. století v Anglii. Nejdřívě v přímořském městě, ve Whitstablu. Toto město je známé díky lovu ústřic - jak jsem vyčetla z knihy. Poté se děj přesune do Londýna. 
    Hlavní hrdinkou ja Nancy, mladá dívka, která pracuje s rodiči v jejich rybí restauraci. Je spokojená se svým životem.  Práce v restauraci jí nevadí. A jednou týdně jezdí do vedlejšího města do kabaretu. Tam jednoho večera zhlédne představení Kitty Butlerové, dívky, která se převléká za muže, a sklízí svým představením úspěch za úspěchem. Nancy jezdí na Kittino představení každý večer, dokonce jí majitelé divadla nechají sedět v jedné lóži. Večer co večer sleduje Kitty a když, v rámci představení, dostane od Kitty růži, je šťastná. Kitty si jí pak nechá zavolat k sobě do šatny a postupně se z nich stanou přítelkyně. A Nancy se do Kitty zamiluje. Nancy je pak požádána, aby s Kitty odjela do Londýna. Nancy se dlouho nerozmýšlí a s odjezdem souhlasí. Kitty se jí svěří, že je do ní zamilovaná a začnou v Londýně žít spokojený život. To ale netrvá věčně. Což je jasné od začátku.
    
   Kniha je rozdělena na tři části a každá se váže k nějaké osobě (a prostředí), se kterou Nancy tráví čas. Vyprávění je v ich-formě jen z pohledu Nancy, což vůbec nevadí, jelikož jste v obraze po celou dobu. Nancy jako vypravěčka vše vysvětluje dokonale. Popisy nejsou nijak zdlouhavé. Jsou zajímavé a krásně dotváří atmosféru knihy. 

    Snad už měsíc mám dočtenou druhou část. Nějak se mi nechtělo pokračovat. Každopádně to byla kniha, kterou dočtu, než ji vrátím do knihovny. Chtěla jsem vědět, kam se Nancy dostane. Dnes jsem si přečetla první kapitolu třetí části a chci Špičkou jazyka co nejdřív dočíst! 
    Nečekala jsem, že budu někdy číst lesbickou literaturu - neznám moc knih s touto tématikou, takže jsem nečekala, že se k takové knize dostanu. Každopádně mi nepřijde, že by se vývoj vztahu odlišoval od vztahu heterosexuálního páru. Jen je to trochu jiné, v literatuře, co čtu, netypické.

    Určitě to nebude poslední kniha od Sarah Watersové. Ráda si od ní přečtu i další. Špičkou jazyka je její prvotina, tak předpokládám, že další knihy budou lepší a lepší.
    Až někdy potkáte tuto knihu, neváhejte. Je opravdu výborná. 

   Mimochodem, když jsem viděla prvně obálku, tak mě napadlo: "Tu dělal Pavel Růt!" A ano, dělal ji Pavel Růt. Pokud čtete knihy Miloše Urbana, budete vědět.