Konečně jsem se posunula v sérii o Percy Jacksonovi. Prokletí Titánů je třetí díl, čekají mě tedy ještě díly dva. To mám ještě co dělat.
Brzy bude v kinech druhý film, na který se osobně nijak netěším. Spíše mi je to docela jedno, nedokoukala jsem ani ten první. Knížky jsou podle mě lepší. Ale toto je záležitostí vkusu jedince. Pokud se těšíte, těšte se a užijte si film. Nejlépe v kině. Tam je takové velké plátno... jasně, víte, proč je kino lepší než monitor počítače. Už mlčím.
V Prokletí Titánů se opět posuneme v hlavním ději - pokus Titánů o zničení Olympu. Titáni sbírají armádu pomocí Luka (syn Hermése). Na scéně se objeví nějaký neznámý Generál, kterého ale stejně všichni znají. Luke i Generál se snaží vrátit moc Kronovi, nejvyššímu Titánu.
Na druhé straně ve stejné době. Grover si zavolá na pomoc Annabeth, Percyho a Thaliu, aby mu pomohli odvézt do Tábora polokrevných dva nově objevené hrdiny - sourozence di Angelovy. Bohužel je ve stejných místech i mantichora, která jim to opravdu neulehčuje. Pomůže jim bohyně Artemis a její lovkyně, ale ztratí Annabeth.
Vrátí se do Tábora a za velmi krátkou dobu se dozví, že zmizela Artemis, která se vydala na lov nestvůry, která by mohla pomoct Titánům. Percy tuší, že Annabeth a Artemis budou na stejném místě, a chce jít na výpravu - dostat se na ni nebude tak snadné. Spolu s ním na výpravu jdou Zoe Večernice - hlavní Lovkyně hned po Artemis, Bianca - nová hrdinka (di Angelo), která se přidá k Lovkyním, a Thalia. Zachrání Annabeth a Artemis?
Jako v předchozích dílech je příběh vyprávěn v první osobě samotným Percy Jacksonem, který čas od času oslovuje čtenáře. Je to strašně fajn, když vás oslovuje knižní hrdina. Akorát neodpovídá na otázky, které mu dáte. Nezdvořák.
Percy jako hrdina je stejný. Díky jeho neznalostem se čtenáři dozvídají různé informace ohledně řecké mytologie. Chudák, musí se chovat jako blbec, abychom věděli, o co tam přesně jde. Co je co za postavy, co kdysi udělaly a proč je nemáme mít rádi. Je zbrklý, takže jsou kolikrát jeho spoluvýpravníci na něho naštvaní. Poučení: nejdříve myslete a pak až konejte.
Rick Riordan přidal na konci druhého dílu staronovou postavu - Thalii, dceru Diovu, která, aby neumřela, byla začarována do stromu, který hlídal hranice Tábora. Zlaté rouno, které dokáže léčit, Thaliin strom vyléčilo lépe, než všichni očekávali. Rouno léčilo tak nějak na druhou. Vyléčilo strom a i Thalii. Takže tu máme nového hráče, potomka silné trojky, který se neměl narodit, aby nemohl zničit Olymp. Thalia mi nebyla moc sympatická, působila na mě chvilkami jako nafoukaný fracek. Ale myslím, že to mohlo být o dost horší. Určitě to nebylo na facku. Mám jisté podezření, že Riordan nechal Annabeth zmizet, aby se Thaliina postava mohla více projevit. A hlavně by na té výpravě bylo moc ženských.
Zoe Večernice, hlavní Lovkyně. Ta mi byla ještě více protivná než Thalia. Lehce staromódní osoba, která říká "jest" místo "je", což neskutečně vytáčelo Thalii. A mě vytáčelo, jak to Thalii vytáčelo. Ke konci knihy se dozvíte, co je Zoe vlastně zač.
Bianca di Angelo byla pro mě nemastná neslaná. Více se projevil její bratr Nico, i když je v knize jen na začátku a na konci. Hraje hru Mýtomágii, ve které se sbírají postavičky řeckých bohů. Každý bůh má nějaký útok a nějakou obranu. Pokud hrajete hry, tak si to asi dokážete představit. Bavilo mě, že když se tam objevil nějaký bůh, tak Nico hned říkal jejich útok a obranu a co umí. To jsou chvíle, kdy si vzpomenu na wowko a pofňuknu si.
Po dějové stránce se mi tento díl zatím líbil nejvíce. Bylo to napínavé. Přišlo mi to promyšlenější než předchozí díly. Akorát závěrečný boj byl takový krátký. Chápu, že to asi nešlo moc rozepsat, ale... Než se vydali na tu výpravu, tak byla za mnou cca třetina knihy. A závěrečné střetnutí se zlem je na pár stránkách.
Knihy Ricka Riordana jsou vtipné. Hodně vtipné. Jeho humor se mi líbí, není totiž hloupý. Bohužel jsem se u Prokletí Titánů nenasmála tolik jako u prvních dvou dílů. Což mě docela mrzelo, na Riordanovy vtipy jsem se těšila, ale měla jsem smůlu. Nebo jsem neměla náladu na vtipy? Hmm. Může to být i tím.
Prokletí Titánů je velmi dobrým pokračováním série. Děj není nudný a vyskytnou se zde nové charaktery, které jsou tajemné, zábavné a zajímavé. Riordan mohl být mnohem vtipnější, ale ne vždy to jde snadno. Tak Rick neměl náladu. Dávám tři a půl hvězdičky a díky tomu konci se těším na další díl. Mám neskutečnou výhodu v tom, že netoužím nikdy číst dva díly jedné série hned po sobě, takže neumřu čekáním na čtvrtý díl!
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
