21.08.15

Bíglové v knihovně #1

Myslím, že vám nemusím říkat, že ráda chodím do knihovny. Pokud se najde někdo, kdo to neví, tak ať si přečte můj blogísek od začátku do konce. Tak se dozví vše podstatné.

Rozhodla jsem se, aby to tady neumíralo, psát o tom, co jsem si v knihovně půjčila. Ne vždy se totiž k těm knížkám dostanu, takže by byla škoda o nich kvůli tomu nemluvit. A může se stát, že bych si domů přinesla něco, co neznáte. Takže bych vám i rozšířila obzory. 
Pravdou je, že si spíš půjčuji novinky, protože mě v době vydání nejvíce zajímají, pak se o nich přestane mluvit, já na ně zapomenu. Když je pak vidím v knihovně, sáhnu po novinkovatější novince. Se mnou je to prostě těžké.
A to bych ještě ráda knihovnu trochu omezila, abych si četla své knihy. Snažím se o to už hodně dlouho a nedaří se mi s tím nic dělat.

Při poslední návštěvě jsem si půjčila jen dvě knihy. A dva komiksy, o kterých psát nebudu.

 Lois Lowry. Spočítej hvězdy


 Už jsem četla knihy o holocaustu. Například Život s hvězdou od Jiřího Weila a nebo komiks Maus Arta Spiegelmana. Z memoárů jsem četla Klid je síla, řek' tatínek Zdenky Fantlové. A musím přiznat, že jsem toho na toto téma četla málo. Ještě si vzpomínám na Démanty noci Arnošta Lustiga. Ale nemyslete si, že o tom nic nevím. V oktávě jsme měli napsat práci na dějepisný seminář a já psala o tom, jak se žilo v koncentračních táborech (blbě, to je jasné, ale psala jsem o jejich denním režimu), takže jsem z memoárů a odborných publikací četla jen určité kapitoly.
    Každopádně jsem nečetla knihu o holocaustu, která je zároveň knihou pro děti. Čekám, že to bude hodně dojemné. A že u toho budu brečet jak želva, protože jsem cíťa. Budou mě pálit oči a bolet hlava a chodit si k muži pro objetí. Spočítej hvězdy má jen 125 stran. A má 17 kapitol, které jsou krátké. Co z toho vyplývá? Bude se to číst rychle. V neděli pojedu k rodičům vlakem, kde se do toho pustím, třeba to za hodinu a půl stihnu celé přečíst. 


Dave Eggers. Hologram pro krále


 Pěkná žlutá obálka. To je asi tak vše, co bych vám o té knize řekla, kdybyste se mě na ni zeptali. Co jsem si tak četla názory, tak skoro všechny obsahovaly slovo absurdita. A také Čekání na Godota. Což jsem samozřejmě nečetla. Absurdní dramata mě moc nelákají. A mám docela obavy, že Hologram pro krále buď nepochopím, nebo dostatečně neocením. A obávám se, že se to stane kandidátem na vrácení bez otevření.
    Na druhou stranu to nemá moc stran - 287. A jak jsem tím tak listovala, má to i krátké kapitoly. Pokud se do toho pustím, možná to díky krátkým kapitolám dočtu. Každopádně, pokud to vrátím do knihovny nepřečtené, asi není šance, že bych si ji chtěla půjčit ještě někdy v budoucnu.

Běžně si v knihovně půjčuji více knih. Když jsem se rozhodla psát tyto články, tak snad budu umírněnější, protože kdo má psát o deseti nebo patnácti knihách.
Pokud jste zmíněné knihy četli, napiště mi váš názor na ně, třeba mi ušetříte čas. 

Mějte se pěkně a hodně čtěte. A choďte do knihovny.

2 komentáře:

  1. Obě knihy jsem četla a obě se mi líbily! :) Hvězdy o něco více, ale i Hologram je moc zajímavá kniha. A nadchla mě zmínka o Maus! To je strašně skvělá kniha! .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maus je moc fajn, nečekala jsem, že i komiks s tímto tématem může být tak působivý,
      Spočítej hvězdy jsem už přečetla a líbilo se mi to, ale nějaké výhrady k tomu mám (jen kvůli tomu, že to čtu jak dospělák a zapomínám, že je to kniha pro děti). A Hologramu jsem přečetla jen pár stran, které se četly dobře, ale působí to na mě moc depresivně. :D

      Vymazat