To jsem si jednou koupila knížku, aniž bych si přečetla anotaci. Přesně tak. Já si koupila knížku na základě krásné obálky. Také jsem měla v podvědomí, že Holly Black je výborná spisovatelka.
Myslela jsem si, že tento příběh bude příběh o panence, který bude vyprávěn z pohledu panenky. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že to bude něco takového (klikněte na odkaz, ale jestli si pak o mně budete myslet něco nepěkného, neviňte mě).
Hlavními hrdiny jsou děti - Zach, Poppy a Alice. Přičemž je Zach nejhlavnější postavou z hlavních a je to vyprávěno z jeho pohledu. Tito tři spolu hráli Hru s figurkami. Vymýšleli si svůj fikční svět. Jednoho dne ale Zachův otec vyhodí figurky, protože nechtěl, aby se mu spolužáci smáli, že si hraje s panenkami a holkami. Zach se to stydí děvčatům říct a jen jim oznámí, že si už s nimi hrát nebude. A jedné noci ho děvčata vyzvednou a přesvědčí, aby s nimi šel na výpravu - musí pohřbít porcelánovou panenku, ve které je popel a kosti dívky Eleanor, která navštívila Poppy ve snu. Zvládnou děti najít správný hrob? Vymyslela si Poppy celý příběh o Eleanor, nebo mají co dočinění s duchem?
A nyní budu taková netypická a budu pokračovat jen v bodech...
- Když jsem četla o tom, jak hrají Hru, jak si vymýšlejí, co se bude dít jejich postavám, dostala jsem chuť si zahrát dračák. Ale vážně. Už dlouho jsem nehrála a ono je fajn, když nejste spisovatelé, vymýšlet nějaký ten příběh. A hlavně být jeho součástí.
- Chtěla bych si přečíst knihu, ve které by byl příběh z jejich herního fikčního světa. Byla by to určitě parádní fantasy.
- Panenka z kostí je kniha pro děti a je to znát. Ačkoli je v knize možná duch, není to děsivé. Ne pro mě, pro mnohem mladší čtenáře to děsivé může být. Je ale pravda, že chvilkami mi běhal mráz po zádech, protože v knize není explicitně řečeno, zda se opravdu jedná o ducha, nebo je to jen Poppyin výmysl. Nevědomost je někdy dost mrazivá.
- Dnes se vydává spousta knih, ve kterých jde jen o příběh, který ještě bývá úplně tupý. Panenka z kostí má i myšlenku. Je to o dospívání, o tom, jak se měníme a jak se měnit nechceme. Dospívání a dospělost prostě stojí zahouby, proto se stále ve svém pokročilém věku chovám jako dítě. A doufám, že pořád budu.
- Nějakou tu drobnou roli zde mají i dospělí. Hlavně rodiče. Ne vše, co udělají rodiče a vám se nelíbí, dělají rodiče se zlým úmyslem. Rodiče také byli dětmi, ale někdy na to zapomínají, že?
- Líbilo se mi, jak Zach během výpravy přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdyby byly ve Hře nebo v nějakém filmu. Stalo by se nějaké deus ex machina v různých podobách. V příběhu se přemýšlí o příběhu a jeho stavbě.
- Příběh sám o sobě mě bavil. Nutilo mě to číst dál, protože jsem chtěla vědět, co se jim na výpravě přihodí, zda zvládnou pohřbít panenku Eleanor. Jestli je tam duch... Taková trochu strašidelná Správná pětka řekla bych.
- V knize jsou obrázky!
Super recenzia! A síce ďalšia recenzia na túto knihu s pozitívnymi názormi :) Musím si jednoducho čo najskôr zaobstarať túto knihu, inak zomriem :DDD
OdpovědětVymazatwww.universeofwonderfulbooks.blogspot.com
Nemyslím si, že je super, ale děkuji, že si to myslíš ty. :o)
VymazatZkus a uvidíš. A snad se bude líbit. .)
taky jsem si napřed myslela, že je to něco Lenore-like, ale ta recenze je natolik dobrá, že mě to zaujalo i přesto. mám ráda divné dětské děsivosti. pohledám a počtu.
OdpovědětVymazatVždycky, když mi někdo napíše, že si kvůli mé "recenzi" koupí danou knihu, tak mám z toho hrůzu. Co když se nebude líbit? Co když mám chybný úsudek? Takže... Moc doufám, že se ti to líbit bude, ale zas tak divné a děsivé to není. :o)
VymazatTy znáš Lenore?! :D Lenore je nejvíc boží!!
OdpovědětVymazatObrázky mě potěšily, k takové knize se to hodí, ale jsem teda trochu zklamaná že to není tak strašidelné, doufala jsem v to, i když i tak Holly věřím, ona je vážně výborná spisovatelka :) Mrkni od ní na Daň peklu, moje nejoblíbenější kniha.
Lenore je super! mám ji ráda.
VymazatJo no, taky jsem čekala něco děsivějšího.
Daň peklu jsem si hned po dočtení Panenky půjčila v knihovně, ale nedostala jsem se k tomu, jak je u mě zvykem, že. :D :D