Okřídlená duše byla kniha, u které jsem nepředpokládala, že se mi bude líbit. Líbila se mi. Moc. Těšila jsem se na druhý díl. A když jsem konečně v knihovně objevila Království, sáhla jsem po něm a spěchala jsem domů, abych ho mohla začít číst.
Kamarádka Kristina (Zdravím!) tento díl četla dříve než já a upozornila mě, že je to odlišné od prvního dílu a že byla zklamaná. Díky tomu jsem neměla vysoká očekávání a mohla jsem se nechat příjemně překvapit.
Amelia Grayová, restaurátorka hřbitovů, přijala práci v městečku Asher Falls, aby utekla před tím, co se jí stalo během práce na hřbitově Dubový háj. A hlavně aby utekla před detektivem Devlinem, kterého pronásledují dva duchové - duch manželky a dcery. Asher Falls je zvláštní město, město duchů, s podivnými lidmi. Amelia se zde necítí moc dobře, především kvůli duchovi dívky, který se usilovně snaží s Amelií navázat kontakt. V lese u hřbitova najde hrob, který je někým opečováván, cítí zde značnou energii a něco zlého. Zjistí Amelia, co po ní chce duch dívky? Čí je ten hrob? A je Thane Asher vhodná náhrada za detektiva Devlina?
Okřídlená duše byla detektivka s prvky duchařského románu. Duchové zde byly jako doplněk. V Království je duchařská linie hlavním stavebním kamenem příběhu. Tento fakt by mohl čtenářům, kterým se v první části líbila převážně ta detektivní část, zkazit požitek z knihy. Ale nesmutněte, nějaké to detektivování se zde také objeví.
Co se autorce velmi povedlo, je atmosféra celé knihy. Tajemno, mlha, spousta duchů a všudypřítomné zlo. Ovzduší v Asher Falls je popsáno mrtvolně, temně, prázdně. S hrdinkou se tímto městem projedete a nepotkáte živáčka. Připomínalo mi to takové ty westernové filmy, kdy hrdina přijede do městečka, které se zdá být opuštěné, fouká vítr, dveře do baru se otevírají a zavírají a slyšíte harmoniku. Asher Falls na mě působí ale ještě jedním způsobem. Wowkaři budou určitě hned vědět, co tím myslím, když řeknu "Gilneas", vám ostatním napovím tímto videem.
Vzhledem k tomu, že je kniha psána ich-formou z pohledu Amelie, si dokážeme snadno představit, jak se Amelia cítila. Především jaký měla strach. Strach byla její nejčastější emoce. A my strach pociťujeme s ní. Umocňuje to i fakt, že nevíme, čeho přesně se máme bát. Jen stínů určitě ne, hlavně proto, že nevíme, kdo/co ten stín vrhá. Právě ta nevědomost je nejstrašidelnější. Myslím, že na tomto principu funguje i horor Mama, kdy nevíte, co je ta Mama přesně zač, a když ji na konci uvidíte, tak už to není tak děsivé, protože víte, čemu čelíte.
Na druhou stranu jsem i dost zklamaná. Takřka všechna tajemství jsou snadno předvídatelná. Všechno vám to dojde brzo. Další stránky vám jen potvrzují vaše domněnky. A Amelia na vše potřebuje čas a několik rozhovorů s dalšími postavami. Předvídatelnost Království kazí, ale aspoň můžete mít radost z toho, že jste tak úžasně nápadití jako sama autorka. A možná se rozhodnete díky tomu začít psát romány.
Amelia je sympatická postava. Hrdinka, která se bojí, ale je statečná, neztrácí hlavu, hlavně díky tomu, že umí skrývat své emoce kvůli duchům, kteří nesmí zjistit, že je vidí. Oplývá šestým smyslem, možná by se dalo říct instinktem, který jí pomáhá v nebezpečných situacích. A konečně se o Amelii dozvíme spoustu nových věcí.
Thane Asher je mladý, krásný muž, který Amelii přitahuje. Je trochu tajemný. Nevíte, jestli je to dobrák, nebo zloun. A musíte se dopracovat až na konec knihy, abyste to zjistili. Aspoň tohle není tak průhledné.
Pro mě nejlepší postavou je pes Angus. Protože i psi můžou mít silné charaktery! Další postavy jsou zvláštní, divné, tajemné, nevíte, co si o nich máte myslet. Působí stejně jako samo město.
Do Království jsem se snadno začetla. Převážně jsem četla v noci. Sama v pokoji. Nevěděla jsem, jestli mám číst dál, abych zjistila, čeho se s Amelií bojíme, nebo jestli mám přestat a počkat na denní světlo, protože to na vás duchové nemůžou. Velké dilema. Šla jsem raději spát.
Království je stejně čtivé jako Okřídlená duše. Atmosféra je úžasná a mnohem strašidelnější než kdejaký horor. U Řbitova zviřátek jsem se tak nebála. Ale jsem srab, takže s některými to třeba ani nehne. Největším záporem je předvídatelnost, kvůli které nakonec dávám tři hvězdičky. Určitě ale nemusím dodávat, že se na třetí díl hodně těším.
0 komentářů:
Okomentovat