FEYNMAN, LEIGHTON, SANDS. Feynmanovy přednášky z fyziky 1

Upozornění: Tento text nepsali bíglové.

Kdyby při nějaké katastrofě zanikly všechny vědecké poznatky a dalším generacím by měla zůstat jen jediná věta, které tvrzení by při nejmenším počtu slov obsahovalo nejbohatší informaci? Jsem přesvědčen, že je to atomová hypotéza (nebo atomový fakt, nebo jak to chcete nazvat), že všechny věci se skládají z atomů – malých částic, jež jsou v neustálém pohybu a vzájemně se přitahují, když jsou od sebe trochu vzdálené, ale odpuzují se, když jsou těsně u sebe. V této jediné větě, jak uvidíte, je obsaženo nesmírné množství informací o světě. Je k tomu třeba jen trochu představivosti a uvažování.

Tato kniha není klasická beletrie. Nemusíte se u ní bát, jestli váš oblíbený atom na další straně umře. Nebudete se rozčilovat nad tím, že se váš oblíbený atom spároval s tou hloupou rtutí, když na něj čekalo jeho zlato. Ale nebojte, rozčilovat se budete sami nad sebou, že nevíte, o co tam vlastně jde.

První, co je potřeba říct, je, že se tato kniha čte velice těžce a pomalu. Malá písmena a úzké řádkování způsobují, že se v textu ztratíte velice jednoduše. Další důvod je náročnost obsahu a absence jakéhokoliv příběhu, pokud nepočítám krátká přirovnání fyzikálních dějů k (chtěl jsem říct skutečnému světu, ale svět a vesmír nemůže být skutečnější, než jak jej chápe fyzika) dějům, které si umíme představit lépe.

Za druhé, kniha je vhodná pro studenty, kteří mají času nazbyt, učitele, kteří se chtějí něco přiučit, a pro všechny, které fyzika zajímá, nevadí jim přemýšlet a chtějí se dozvědět něco nového/jinak. A teď se vám budu snažit říct proč.

Jak už jsem napsal, není to obyčejná beletrie. V této knize jsou prvky beletrie, ale to není její nosný útvar. Tím je odborný text. A v současné době, vzhledem k tomu, že kniha vyšla před 50 lety, už se jedná i o text historický. A nenechejte se zmást, za těch 50 let udělala věda obrovský posun. Občas si tak můžete přečíst text, který ze současného pohledu vypadá úsměvně. A nemusíte se bát, že kvůli svoji neznalosti dějin fyziky o tyto zácuky koutků přijdete. Redakční poznámky na tato fakta upozorňují a vysvětlují je.

Kniha jako odborný text vznikla přepisem a úpravou Feynmanových přednášek o základech fyziky. Text je podle Feynmana určen pro posluchače fyziky, kteří chtějí být fyziky, mají o fyziku zájem a hlavně mají ochotu a vůli se fyzice věnovat skutečně do hloubky. Tento text nebyl určen, aby vytvářel průměrné fyziky. Byl určen, aby vytvářel nadprůměrné odborníky z řad nadprůměrně talentovaných studentů. Probíral se v prvním semestru a dával tak šanci uvědomit si, že nemá smysl ztrácet drahocenný čas na škole a raději se zapojit do pracovního procesu. O padesát let později (kdy se z této knihy inspirovalo mnoho učebnic o fyzice) je to text, který musí chápat průměrný student, který potřebuje vědět něco o základech fyziky.

A v podávání základů fyziky opravdu exceluje. Soustřeďuje se pouze na základy a snaží se nevyžadovat žádnou předchozí znalost předmětu, pouze přemýšlivou hlavu a poznatky nabyté v průběhu kurzu. Úplné základy podává od naprostých počátků fyziky, a to s důrazem na filozofii fyziky. Úvahy a vzorce tam nejsou jen tak na mechanické zapamatování, snad ke všemu se dojde logicky. Pokud se k něčemu nedojde logicky a je nám to sděleno jako fakt, tak jenom kvůli tomu, aby nám tento fakt pomohl k pochopení jednodušší látky, a můžeme si být velmi jisti, že se k tomu později kniha vrátí a vysvětlí to, až budou naše znalosti na vyšší úrovni.

Úvahy jsou navíc podávány se snahou o co nejjednodušší pochopení pomocí přirovnávání pro někoho špatně představitelných fyzikálních dějů k mnohem povědomějším věcem, které si umí každý představit lépe. Tady se ukazuje jedna z důležitých vlastností Feynmanovy osobnosti: nebyl to asociál. Měl rád společnost a rád mluvil s lidmi a k lidem (izolace, když pracoval na atomové bombě, jej nudila tak, že se naučil otvírat bezpečnostní zámky svých kolegů. „Tvé poznámky o přísně tajném výzkumu jsou velmi zajímavé. Fantomas. P. S. Chá, chá!!!!!!!“ Šprýmař jeden). Odtud pramení jeho snaha o co nejlepší vstřebatelnost toho, co se Vám snaží sdělit. Bohužel, někdy to nejde, ať se snažíte sebevíc. (Pravděpodobnost neudělá záživnou asi nikdy nikdo.)

To ovšem pořád nebrání tomu, aby se, jak jsem psal výše, kniha četla velice těžce. A není to jenom formátováním písma. Ve chvíli, kdy nad obsahem musíte intenzivně přemýšlet, není problém, aby vám myšlenky utekly a vy začali uvažovat o jiných věcech, problémech, kterým nerozumíte a kniha na ně nemusí mít odpověď. Jak zvážíte elektron? Jak zvážíte proton? A jak u všech čertů zvážíte neutron? A jak potom vážíte atomy, když jejich hmotnost je nutně nižší než součet hmotností jednotlivých baryonů v jádře? Proč mi na střední lhali, že existuje zákon zachování hmotnosti?

A tímto se dostávám k největší slabině celé knihy: nedostanete k ní přednášejícího. Žádného. Jste v tom sami pouze se staletími vědomostí, které vyprodukovali jedni z nejlepších, které lidstvo kdy zplodilo.

Pokud na konec chcete nějaké hvězdičky, podívejte se na noční oblohu.


Autor textu děkuje nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.