ERIN MORGENSTERN. Noční cirkus

    Noční cirkus je prvním románem autorky Erin Morgenstern a musím poznamenat, že velmi vydařeným.

     Příběh Cirque de Rêves se odehrává takřka po celém světě, ačkoli to, kde se Cirkus nachází, není pro děj tolik podstatné. Nejdůležitějším místem je Cirkus sám. Důležití jsou lidé, kteří Cirkus vytváří, kteří pro něho pracují. Ačkoli jsou v anotaci zmíněné pouze dvě postavy, v knize jich je celá řada a každá je důležitá, jelikož by bez nich nebyl Cirkus Cirkusem.

     Celia Bowenová, dcera kouzelníka Prospera, je iluzionistka. Nebo spíše "iluzionistka", protože ona nepracuje s iluzemi, ani si nepohrává s lidskou myslí. Vše je od ní skutečné. Marco Alisdaire, mladík, jenž vyrůstal v dětském domově, byl vyučován panem Alexandrem. Všichni to jsou kouzelníci - iluzionisti, kteří přeměňují svět. Celia a Marco jsou nuceni čelit výzvě, ve které může zvítězit jen jeden z nich. Kvůli nim byl Noční cirkus vymyšlen. 

     Dalšími postavami jsou Cukiko, hadí žena, která je ohebná jak plastelína. Isobel Martinová, mladá věštkyně, která pomáhala Marcovi a chtěla po něm jediné - lásku. Zrzavá dvojčata - Panenka a Výlupek, jež se narodila během premiérové noci Cirkusu, mají možná mnohem větší vliv na chod Cirkusu, než by čekala. A co teprve Bailey, chlapec, který žije mimo Cirkus.

     Každá postava, ne všechny jsou zde vyjmenované, má v příběhu své místo, a tak je zde více pohledů a náhledů na děj. Postavy přidávají svoji indicii, která pomůže pochopit celý příběh od začátku do konce. Co se vám může zdát na začátku nejasné, se bude postupně osvětlovat, až všechno začne dávat smysl. Opakují se zde různé motivy, například kouzelník uvězněn ve stromu, které se táhnou celým vyprávěním. 

     Příběh samotný začíná v roce 1873. Premiérová noc je v roce 1886 a příběh končí v roce 1903. Pod názvem kapitoly je vždy napsané datum a místo, kde se daná část odehrává. To velmi dobře pomáhá k zorientování se ve vyprávění, jelikož autorka přeskakuje v čase. Noční cirkus vyžaduje jistou čtenářovu pozornost, ale orientace v čase není nijak složitá.

     Někteří mohou negativně kritizovat jistou rozvleklost celého příběhu. Já osobně ji hodnotím velmi kladně, protože tak mohla autorka krásně popsat fikční svět podrobněji, komplexněji a nemusela nic uspěchat. Styl, jakým je to psané, nijak nenudí, takže si rozvleklost užijete stejně, jako kdyby se jednalo jen o akční příběh. 

     Oceňuji barvitý a živý popis samotných stanů v Cirkusu. Každý stan je jedna fantazie. V jednom rozhovoru se Celia svěří Marcovi, že vytváří její sny. Célii jen mohu závidět, že vidí své sny naživo, že má možnost se jich dotýkat. A celkově závidím všem návštěvníkům Nočního cirkusu. 

     Mimo linii příběhu je zde i linie, ve které hraje hlavní roli čtenář. Vypravěč vypráví o tom, jak se já nebo vy procházíme po Cirkusu a co v něm vidíme a jak se cítíme. Takže i my, obyčejní neliterární smrtelníci, máme možnost se do Cirque de Rêves podívat.

    Obdivuji autorku, jakou dokázala vytvořit kouzelnou, magickou, čarovnou atmosféru a prostředí, do kterého by se chtěl nejeden čtenář dostat. Nočnímu cirkusu dávám pět hvězdiček a moc se těším, až autorka napíše další knihu.