Při čtení internetů a blogísánků se tak porůznu dočítám o různých žebříčcích za rok 2012. Rozhodla jsem se, že nebudu ani trošku originální a také si nějaký ten žebříček vytvořím. Nesmím být pozadu. Nene. To by byla nuda, no ne?
No ano.
Můj žebříček (uh.. nevím proč, ale mám chuť psát řebříček) se bude týkat, jak jste již všichni poznali z názvu, nejlepších dočtených knih, které jsem v roce 2012 dočetla (!). To dočtení je zde velmi důležité, takže ještě jednou.. Které jsem dočetla.
Samko Tále. Kniha o hřbitově
Abych pravdu řekla, vůbec nevím, proč jsem si ji zařadila do seznamu Chci-knížek. Vlastně jsem ani nevěděla, že ji tam mám. A když jsem si náhodně vybírala ze seznamu, co si v knihovně půjčím, tak jsem na ni narazila. V knihovně byla a já mohla zjistit, co to vlastně za knížku je.
Způsob vyprávění mě z prvu zaskočil. Doufala jsem, že to nebude tak v celé knize. Bylo. A bylo to vážně super! Člověk si na to musí asi zvyknout. Bylo to vtipné. Pamatuji si, jak jsem to předčítala své spolubydlící a jí se to také líbilo. Takže ne, nejsem divná jen já. (A kdo v textu najde nepřímý odkaz - nemyslím odkaz jako odkaz, ale jako narážku, tak má bod.)
Lemony Snicket. Zlý začátek
Asi tak před rokem, možná ještě dříve, jsem viděla film a moc se mi líbil. Asi nikdy nezapomenu, když Jim Carrey předváděl dinosaura. Nu, každý nezapomínáme na různé věci, že?
Ačkoli je příběh velmi tragický a nešťastný, bylo to takové miloučké. No vážně! Celé jsem to hltala, až zbyly jen drobečky. Vlastně ani ty ne, jak moc to bylo úžasné. Tuhle knížku otevřete a zavřete ji až po dočtení. Dřív určitě ne. Doufám, že se ke mně někdy dostanou další díly. Naivně doufám, že to celé dobře skončí.
Douglas Adams. Stopařův průvodce galaxií
Stopařova průvodce snad ani nemusím představovat. Pokud jste nečetli, tak jste možná viděli film. Přiznám se, viděla jsem jen kousek filmu. Ne že by se mi to nelíbilo, ale řekla jsem si, že si v tomto případě nejdříve přečtu knižní předlohu.
Co se bude dít na začátku, jsem věděla z filmu. Ale celkově jsem moc neměla tušení, o čem to má být. Vzpomínám si, jak mi při čtení pan inženýr koukal přes rameno a četl si se mnou. Také vás to tak znervozňuje, když to někdo dělá vám? Raději zpět ke knize. Bylo to skvělé a báječné! Ale (!) nějak moc se nemůžu dokopat k tomu, abych si vzala do ruky pokračování, i když samozřejmě chci vědět, co bude dál. A taky chci znát tu otázku! A nezapomeňte na Ručníkový den. (Tenhle rok jsem potkala v Brně jen jednoho člověka - tedy, snad to člověk byl, co měl u sebe ručník. Doufám, že příští rok se to zlepší.)
Carlos Ruiz Zafón. Marina
Nemám ponětí, co bych vám tak o téhle knize řekla. Lidi, které sleduji na goodreads, to nečetli. Asi jenom pět. Další to mají jen v to-read. A ti, co to četli, tak dávají spíše tři hvězdičky.
Nejsem si jistá, přoč mě Marina tak nadchla. Líbila se mi už předmluva. A pak jsem se jednoduše ztratila v písmenkách. Líbilo se mi to, i když je to spíše smutný příběh. Buď se do příběhu začtete, nebo ne. (Záleží na vkusu každého z nás, ale to všichni víme, takže dělejte, že jsem to sem vůbec nenapsala.)
J. R. R. Tolkien. Společenstvo prstenu
Jediná kniha v seznamu, kterou jsem četla dvakrát. Poprvé před deseti lety, tedy asi před deseti, přesný rok opravdu nevím. Film jsem viděla vůbec-jsem-nepočítala-kolikrát-to.vlastně-bylo. Prostě mockrát.
Při prvním čtení jsem nadávala na ty popisy, které zpomalovaly děj. Při druhém jsem si je užívala. Jazyk celé knihy je úžasný! Vy to možná nedoceníte, ale když používali bychom v přímé řeči, tak jsem kvíkala nadšením. A ten příběh! Snad se brzy dostanu ke Dvěma věžím.
Bíglové to psali a vymýšleli dost narychlo, pokud najdete chyby, přijměte bíglovskou omluvu.
0 komentářů:
Okomentovat