Ve městě Tulsa (zde se nachází Škola noci) došlo ke zmizení dvou fotbalistů. Vše nasvědčuje tomu, že za to mohou upíři (ach ta média). Zoey, nejúžasnější a nejdokonalejší upírské mládě na světě (Kdyby nebyla úžasná, kdo by to pak četl?), viděla "duchy" upířích mláďat, kteří nepřežili proměnu. Jsou to však ale duchové? Může duch pít krev velekněžky Neferet? Po tom, co umře člen jejich party (nechci spoilerovat) a někdo unese jejího lidského bývalého chlapce Heatha, přiblíží se k pravdě.
Samozřejmě, než se dostaneme k hlavní zápletce děje, dozvíme se, a ne jednou, děj předchozího dílu. Vřele doporučuji si mezi díly číst i jiné knihy, jelikož je to velmi nudné, nezaživné a zpomaluje to děj knihy aktuální.
Aby ta kniha nebyla plně akční a napínavá, autorky přimíchaly do děje i problémy s láskou. (Jako by nestačilo, že je máme my sami, ještě to musí zatahovat do knih.) Zoey, krásná a úžasná, si může vybrat rovnou ze tří mužů, chlapců..ze třech osob mužského pohlaví: a) Erik: spolužák, jenž je krásný jako Superman, nadějný recitátor a je zcela oddán Zoey, b) Heath: lidský bývalý přítel, se kterým se Zoey otiskla, c) Loren: krásný, úžasný, sexy učitel, který se Zoey flirtuje (nebo si to aspoň Zoey myslí). Vidíte. opravdu to nemá lehké.
Autorky nechtěly, aby hlavní hrdinka měla obyčejné kamarády, tak každému z nich připsaly schopnost ovládat jeden živel. Těsně po tom, co se to dozví, jeden z nich umře. Možná štěstím?
Takže když to zestručním, v této knize jsou všichni úžasní a talentovaní. (Po prvním díle jsem neměla ráda Zoey, po tomto nemám ráda nikoho.)
Problémy v knize se řeší tak, že Zoey přesně ví, co má dělat. Samozřejmě všechno vyřeší rychle. Fňukací část knihy mi přišla mnohem delší než část "zápletková". Nemohu moc soudit, ale přiřazuji to k velké emotivnosti autorek. Emocionální část je mnohem realističtější, uvěřitelná. Kniha je psána v ich-formě, takže je snadné se vcítit do mysli hlavní hrdinky. (Přemýšlí v závorkách, to neumí každý!) Řešení problémů úžasnosti hrdinky už moc uvěřitelné není. (Především "hlavní" scéna je pro mě naprosto absurdní.)
318 stran paperbackového vydání bohužel neposunulo hlavní děj moc dopředu. Jen se k tomu připletly informace k dokreslení fikčního světa, takže se stává čím dál tím víc ucelenější. Jestli to bude takhle dál pokračovat, tak už se přestanu divit, proč to má tolik částí. Samozřejmě, že přídané informace nezpomalují a neztěžují čtení a knihu můžete přečíst za velmi krátký časový úsek.
Ja som sa už chystám na deviaty diel. Táto séria išla z kopca (podľa mňa). V prvých knihách fajn, ale liezla mi na nervy Zoey ako najlepšia z najlepších. Keď sa dej začal viac sústreďovať na Afroditu a Stevie Rae znova ma to celkom chytilo :)
OdpovědětVymazat